HOME KONTAKTY MAPA WEBU

Jurij Gagarin se narodil 9. března 1934 na vesnici Klušino Smolenské oblasti. Šel do školy v r. 1941, kvůli německé okupaci však mohl pokračovat ve vzdělání teprve v r. 1943. V r. 1951 se zapsal na průmyslovou školu v Saratově. Začal navštěvovat aeroklub, a už za rok uskutečnil svůj první let v letadle Jak-18. Po ukončení Orenburského leteckého učiliště se stal jedním z kandidátů na kosmonauty. Volba padla právě na něho, a brzy došlo k největší události nejen v životě Jurije Gagarina, ale i celého lidstva – 12. dubna 1961 byla kosmická loď Vostok s Gagarinem na palubě vynesena na oběžnou dráhu, oblétla Zemi a úspěšně přistála. Během několika minut se stal Jurij Gagarin občanem světa, a jeho úsměv znali lidé ve všech končinách zeměkoule. Byl mimořádně populární osobností nejen ve své vlasti. Stal se fakticky svéráznou vizitkou Sovětského svazu a velvyslancem míru. O nebi však snil i nadále. A znovu začal létat. 27. března 1968 kosmonaut č. 1, zkušební letec Jurij Gagarin a zkušební letec Vladimir Serjogin tragicky zahynuli při cvičném letu v letadle UTI MiG-15

GAGARINŮV NÁVRAT

Jurij Gagarin, kromě mnoha prvenství se mohl stát prvním člověkem, který ve vesmíru zahynul. Při návratu "retro" raketový motor běžel plánovaných 40 vteřin. Přístrojová sekce byla zkonstruována tak, že měla být odhozena, měla opustit kulovitý návratový modul před jeho vstupem do atmosféry, ale to se nepodařilo.
Kosmická lod' se začala otřásat a rotovala rychlostí 30 otáček za minutu ve všech třech osách. Když lod' vstoupila do horních vrstev atmosféry, rotace zeslábla a přešla v kmitání v 90° úhlu zleva doprava. Gagarin zpozoroval karmínově rudé světlo, které se objevilo v průzoru lodi. Návrat do atmosféry začal s hlubokým praskavým zvukem. Kosmická lod' se vydala na nekontrolovatelný sestup atmosférou a nastalo akutní nebezpečí, že se rozpadne. Přetížení vzrostlo na 10g. Přetížení a ohřev vzrostly natolik, že porušily "pupeční šňůry" mezi návratovým modulem s Jurijem Gagarinem na palubě a přístrojovou částí. Poté, co se přístrojová sekce oddělila Gagarinův sestup se stabilizoval.
Na Gagarinovo přistání vzpomíná dnes 71letý penzista Viktor Arťjomov, který jako první přivítal Gagarina po návratu na Zem. Tehdy mu pomáhal i sundat skafandr. "Byl úplně mokrý... a měl pistoli. Aby se mohl bránit," vzpomíná si dodnes na každý detail.


PRŮBĚH PRVNÍHO LETU ČLOVĚKA DO VESMÍRU


TECHNICKÝ POPIS VOSTOKU


NEVYJASNĚNÉ ÚMRTÍ

Jurij Gagarin zahynul 27. března 1968 spolu se svým instruktorem (byl jím Vladimir Serjogin, hrdina Sovětského svazu, tehdy velitel pluku) při cvičném letu na letounu MiG-15UTI (výr. č. 612739 vyrobeném v Aeru Vodochody). Šlo o kontrolní let techniky pilotáže před samostatnými lety na MiG-17. Piloti přerušili plnění úkolu pro nevyhovující povětrnostní podmínky. Během návratu na letiště se jejich letoun dostal do nezvyklé polohy a přešel do ostré klesavé spirály. Po vylétnutí ze spodní základny oblačnosti se jí piloti pravděpodobně pokoušeli vybrat (dosáhli přetížení 11 G), ale kvůli malé výšce se jim to už nepodařilo. Příčina, proč se dva tak zkušení letci dostali do nezvyklé polohy, nebyla dosud uspokojivě vysvětlena. Pravděpodobně "dostali iluzi" a následovala ztráta prostorové orientace. Vyskytují se i jiné teorie.
Jednou z nich je vlétnutí do úplavu za letounem Suchoj Su-11. Prostorem, kde se pohyboval Gagarin se Serjoginem prolétalo přesně v čase havárie dodnes neznámé letadlo Suchoj SU-11 (občas je v literatuře uváděn i typ SU-15). Ví se o něm pouze tolik, že letělo z letiště Ramenskoje a mělo být ve výšce zhruba 10 000 metrů – tedy mnohem výše než byl se svým strojem Gagarin. Ale podařilo se shromáždit několik svědeckých výpovědí místních obyvatel, kteří viděli letadlo „kterému šlehal z ocasu oheň“ jak se po přízemním letu prudce zdvíhá do mraků. Při identifikaci podle siluet šlo právě o v té tobě přísně tajný Suchoj SU-11. Kromě toho několik kosmonautů kteří nedaleko místa nehody trénovalo s vrtulníky přistání na Měsíci (Leonov, Rukavišnikov, Dobrovolskij a Popovič) slyšelo charakteristický třesk přechodu letadla na nadzvukovou rychlost – a to tedy nemohlo jít o starý podzvukový MiG-15!
Další teorií je srážka s padající sondou meteorologického balónu. Dokonce prý Gagarin ve vesmíru vůbec nebyl a protože chtěl promluvit a celý podvod odhalit musel být odstraněn.
S novou verzí záhady smrti prvního člověka ve vesmíru přišel letecký inženýr Igor Kuzněcov, který léta neúspěšně vyzývá ruské úřady k znovuotevření vyšetřování okolností pádu letadla MiG-15.
Penzionovaný plukovník sovětského letectva Kuzněcov a jeho tým léta tvrdí, že šlo o technickou závadu: otevřel se vyrovnávací ventil kokpitu a nastala dekomprese. Gagarin podle něj v panice strhl stroj dolů příliš prudce, v důsledku čehož upadl do bezvědomí a mig se zřítil do lesa. Letoun údajně dopadl na zem rychlostí 145 m/s, která se téměř rovná rychlosti při střemhlavém letu či spíše pádu. Kuzněcov se domnívá, že za otevřený ventil možná mohl pilot, který se stíhačkou letěl předtím. Instrukce k ventilu, jež měl Gagarin k dispozici, navíc podle něj byly nedostatečné. Až dosud se mělo za to, že ve stíhačce před osudným pádem letěl o dva dny dříve právě Gagarin. Kuzněcov marně vyzývá ruské úřady, aby zveřejnily původní zprávu vyšetřovatelů a případ znovu otevřely. Se svým týmem se nehodou zabývá už devět let. Kuzněcov vyzval také letecké odborníky ve světě, aby jeho zjištění přezkoumali.
„Kosmonaut č. 1“ odpočívá spolu se svým instruktorem na čestném pohřebišti u Kremelské zdi v Moskvě.
Po Juriji Gagarinovi je pojmenována planetka (1772)Gagarin a kráter na odvrácené straně Měsíce.



ARCHIVY ODTAJNĚNY

Záhadná smrt prvního kosmonauta odtajněna: Gagarin se lekl balónu.
„Komise při analýze okolností nehody a poznatků z vyšetřování dospěla k závěru, že nejpravděpodobnější příčinou katastrofy byl prudký manévr při vyhýbání se balonové sondě. Anebo, což je méně pravděpodobné, při vyhýbání se horní vrstvě oblačnosti,“ uvedl Alexandr Stěpanov z prezidentova archivu s odvoláním na dosud utajovanou zprávu státní komise.
Gagarin startoval se svou cvičnou stíhačkou MiG-15 na běžný let. Těsně před jeho koncem se nečekaně dostal do těsné blízkosti balónu. Zda šlo o meteorologickou sondu, či přístroj sloužící k protiletecké ochraně metropole, není jasné. Aby zabránil střetu, strhl čtyřiatřicetiletý Gagarin letoun a v prudkém manévru se snažil vyhnout tragédii. Stroj se však podle zprávy dostal do smrtící vývrtky a roztříštil se o zem.
Zpráva by tak podle Rusů měla jednou provždy rozptýlit nejasnosti a spekulace kolem skonu prvního kosmonauta.

50 LET OD LETU JURIJE GAGARINA DO VESMÍRU

Pilotované lety | Rakety | Raketoplány | Sondy | Kosmodromy | Kosmonauti
2007 © KOSMONAUTIKA.CZ Všechna práva vyhrazena. Designed by František Zajíček