HOME KONTAKTY MAPA WEBU
MERCURY 7

start: 24.05.1962
délka letu: 4 hodiny 56 minut
nosná raketa: Atlas
jméno lodi: Mercury 7 (Aurora 7)
astronaut: Scott Carpenter

První ručně řízené přistání.

VYPLÝTVANÉ PALIVO

Když raketa Atlas vynesla do kosmu Scotta Carpentera, neexistovaly už žádné monumentální otázky, jako vystavení se stavu beztíže nebo nebezpečí návratu do atmosféry. Sklízel ovoce letových zkušeostí Gagarina, Sheparda, Grissoma, Titova a Glenna a Scott využíval všeho, jak jen mohl. Při prvních dvou obletech více jedl a pil a při častém manévrování řídícími tryskami Mercury spotřeboval tolik paliva, že naprosto vyplýtval dávku potřebnou pro výškové manévrování lodi. Pořídil spoustu fotografií, seznam vědeckých úkonů probral se sebedůvěrou starého mazáka, což zahrnovalo mimo jiné vyfotografovat pohyb barevných kotoučů. Zjišťovalo se tím, které barvy jsou ve vesmíru nejlépe viditelné. Strávil tolik času, jak jen mohl, sledováním a fotografováním fantastických svítání a západů slunce. Prostě si užíval.
Po prvních dvou obletech, při nichž spotřeboval tolik paliva, řídící středisko Mercury začalo vážně uvažovat o tom, že jej sundají dolů o jeden oblet dříve. Jenže na poslední chvíli rozhodli, že nechají Carpentera na oběžné dráze, když bude v tzv. režimu klouzání neboli unášení, což mělo jeho zbývající palivo uchránit. Scott usoudil, že je to perfektní nápad, a vznášel se ve stavu beztíže, prožívaje každou chvilku naplno.


SVĚTLUŠKY JOHNA GLENNA

Současně s rozbřeskem se praštil hlavou do stěny kabiny. Byl to náhodný úder s neočekávaným výsledkem. Ve chvíli, kdy udeřil do stěny, právě proletěl rojem "světlušek Johna Glenna". Opět udeřil do pažení kabiny a v zorném poli se objevilo ještě více světlušek. Přes nízkou hladinu paliva zapálil trysky, otočil kabinu dokola a dokázal, že záhadné světlušky pocházejí z par lodní ventilace. Z par, jež produkovalo lidské tělo. Jeho tělo.
Tělo astronauta vytvářelo vlhkost. Pot a obzvláště vydechnutý vzduch byly z vesmírné lodi odstraňovány a vypouštěny ven externí výpustí po straně kabiny. Okamžitě, jak vlhkost vstoupila do mrazu a vzduchoprázdna vesmíru, zmrzla v námrazu a ledové částice. Některé se rojily kolem kabiny nebo odletěly pryč, jiné přilnuly k venkovní straně kabiny a odletěly teprve potom, co Scott zabouchal na stěnu. Když sluneční paprsky dopadaly ve správném úhlu, tj. při rozbřesku a západu slunce, z částeček se staly slavné "nebeské světlušky".
Jedna záhada byla vyřešena.

ZMATENÝ CARPENTER

Carpenter se nějak v jednotlivých úkonech opozdil. Když bylo načase zapálit "retro" raketky, navigátor ze sledovací stanice na Havaji řekl: "Měli jsme dojem, že je velmi zmatený a že neví co se děje. Jenže bylo velmi těžké poznat, jestli je skutečně zmatený, nebo jen zaneprázdněný."
Ve skutečnosti došlo k poruše automatického systému zapálení "retro" raket. Při startu byly pravděpodobně znečištěny senzory, vyhledávající zemský horizont. Ty potom po celou dobu letu dávaly automatickému zařízení nesprávné údaje o poloze. Tato informační chyba blokovala automatické odpálení brzdicích raket. Když počítač odpočítal až na nulu a rakety se nevznítily, ohlásil to Carpenter na Zemi a počkal ještě další dvě sekundy. Pak stiskl knoflík pro ruční odpálení brzdicích raket a hlásil další zpoždění asi jedné sekundy, než se první raketa opravdu zapálila. Výsledkem byla stranová odchylka - vybočení Aurory Seven o dvacet pět stupňů od kurzu.
"Doufám, že mně vydrží palivo," řekl Carpenter, když začal sestupovat. Nevydrželo, a protože se kosmická lod' dost zle kývala, musel předčasně vypustit stabilizační a hlavní padák.
Pár sekund zpoždění se v orbitální rychlosti lehce změnilo v chybu, která znamenala velký skok ve vzdálenosti. Díky pozdnímu zapálení "retro" trysek a špatné geometrii, Aurora Seven přeletěla plánované místo přistání v Atlantiku o 350 kilometrů. Carpenter byl naprosto izolován, protože se ocitl mimo dosah rádiových vln vysílačů. Řídící středisko Mercury celých třicet minut šílelo a rozhlasoví a televizní diváci po celé zeměkouli byli naprosto ohromeni.
Nakonec byl signál vysílačky ztraceného astronauta zachycen a zaměřen záchraným letadlem.
Posádka letadla nalezla zmateného Carpentera sedícího v záchranném člunu, připoutanému k houpající se kosmické lodi. Zrovna jedl čokoládovou tyčinku.
Po třech hodinách byl vyzdvižen vrtulníkem na palubu letadlové lodě USS Intrepid. Část fotomateriálů byla mořskou vodou vnikající do kabiny zničena.
Carpenter, přestože se zachoval chladrokrevně, už do vesmíru vícekrát neletěl.

Pilotované lety | Rakety | Raketoplány | Sondy | Kosmodromy | Kosmonauti
2007-2008 © KOSMONAUTIKA.CZ Všechna práva vyhrazena. Designed by František Zajíček