VOSTOK 2

posádka: German Stěpanovič Titov
kosmodrom: Bajkonur, Kazachstán
start: 6. srpna 1961 05:00:00 UTC
počet oběhů Země: 17,5
přistání: 7. srpna 1961 07:18:00 UTC
trvání letu: 1 den 1 hodina 18 minut
nosná raketa: Vostok-K

První let, při kterém byla překonána hranice 24 hodin pobytu kosmonauta na oběžné dráze.

Rozhodnutí usilovat o celodenní let bylo zčásti vyvoláno nutností - úhel oběžné dráhy Vostoku spolu s rotací Země způsobovaly, že kabina se už po několika hodinách od startu ocitla mimo sovětské území. Plánovači výpravy proto museli volit mezi trojnásobným obletem v trvání asi pěti hodin a celým dnem. Rozhodl předpoklad, že celodenní let vyvolá značnou pozornost.
Byla tu ale i vědecká motivace, nebot' nikdo nevěděl, jaký dopad by mohl mít dlouhotrvající pobyt ve stavu beztíže na lidské tělo. Celodenní let kosmonautovi poskytne dostatek času na to, aby na oběžné dráze jedl i spal, a také se ukáže, jak si povede z psychologického hlediska.

HLADKÝ START

Vostok 2 s kapitánem Germanem Titovem hladce startuje 6. srpna 1961. "Když jsem odstartoval, šla moje žena do lesa na houby. Bylo to v neděli a ona tam šla úmyslně, aby nemusela odpovídat na dotěrné dotazy novinářů," vzpomínal Titov.

GAUERŮV REFLEX

Kosmonaut si však stěžuje na fyziologické potíže - trpí novou formou kinetózy, obdobou letecké a mořské "nemoci". Zatímco na Zemi je většina krve v lidském těle v jeho spodní části, ve stavu beztíže se rozlije rovnoměrně. Titov má těžkou hlavu, oteklý obličej, propadá závratím, zvrací a vůbec se necítí dobře. Později nazývají lékaři tento stav Gauerovým reflexem.
Titov má po deseti hodinách letu obědvat, ale nemá vůbec na nic chut'. "Možná, že ta lehká nevolnost a točení hlavy zmizí, když se trochu prospím," hledá východisko. Hlásí řídícímu středisku, že bude spát. Jenže se probouzí celý rozlámaný, s těžkou hlavou. Náladu mu zvedne až to, když mu řídící středisko sdělí, že byl povýšen na majora. Přesto kresby, které od něho lékaři vyžadují, maluje snadno. Zato do jídla se mu pořád nechce. Aspoň se napije kakaa. Teprve na dvanáctém oběhu se cítí trochu líp. V noci dokonce spí tak dlouho, až zaspí, a v řídícím středisku mají obavy, jestli se mu něco nestalo - vždyt' neodpovídá na rádiové výzvy. Jeho těžkosti zvyšuje vychládající kabina, teplota v ní klesá až na 10 °C. Po přistání to inženýři vysvětlují tím, že omylem fungovala současně jak hlavní, tak záložní ventilace. Po čtyřiadvaceti hodinách se má vrátit.

MÁLEM PŘEJETÝ VLAKEM

Jeho plavidlo však postihuje stejná závada jako Gagarina - kabina se nemůže odpojit od servisního modulu. Nakonec se kabel stejně jako u VOSTOKU 1 přetrhává. Na přistání vzpomínal takto: "Se svým padákem jsem přistával asi padesát metrů od železnice, blížil jsem se k ní a myslel jsem, že narazím do projíždějícího vlaku. Pak mě asi pět metrů nad zemí poryv větru obrátil, takže když jsem dopadal na zem, letěl jsem pozadu a udělal jsem tři kotrmelce. Vítr se znovu prudce opřel do padáku, takže mě to táhlo po zemi. Když jsem otevřel hledí své helmy, padala mi do ní hlína. Víte, saratovští zemědělci toho roku docela dobře zorali pole, jinak by moje přistání bylo ještě tvrdší." Vlak za hlasitého skřípění zastavil a pár lidí z něj vyskočilo a utíkalo směrem k Titovovi. Ten si vybavoval, že tenkrát neměl zrovna nejlepší náladu. "Řekl jsem jim: "Na co zíráte? Pomozte mi sundat skafandr. Jsem hrozně unavený." Měla pro mě být připravena čistá lehká kombinéza, do které bych se mohl převléknout, ale jako obvykle ji někdo zapomněl zabalit do mé výbavy."
Jedna žena, která přijela autem byla v takovém spěchu, aby se dostala na pole, že vjela do výmolu a uhodila se hlavou o volant. Nakonec Titov ke svému překvapení přikládal na její zranění obvazy ze své lekárničky.

PRVNÍ OBLET ZEMĚ V HISTORII

Titov se stal i prvním člověkem, který obletěl celou zeměkouli, protože Saratov, kde Gagarin přistál, leží 1500 kilometrů daleko od Bajkonuru. To znamená, že Gagarinův první historický oblet nebyl dokončen o tuto vzdálenost.

NEBEZPEČÍ NA PALUBĚ VOSTOKU

"Nemůžu říct, že bych na nějaké z nich byl připraven, ale na tyto poruchy jsme se připravit nemohli, protože jsme za sebou měli tak málo letů, že nikdo nevěděl, co se může stát. Jurij a já jsme napsali vlastní manuál pro krizové situace na Vostoku, ve kterém jsme se pokusili předvídat, co všechno mohlo způsobit nějaké potíže. Můžu vám říct, že to byl docela krátký dokument. Když řídíte auto, musíte očekávat, že někde píchnete. Stroje v pohybu mají právo na nějakou tu poruchu," přemítal Titov.