:::: ANTARES A-ONE ::::

ZKUŠEBNÍ ZÁŽEH

O půlnoci z 22. na 23.února 2013 proběhl zkušební zážeh motorů NK-33, tedy přesněji jejich “poameričtělého” označení AJ-26. Test dopadl úspěšně. Oba motory prvního stupně pracovaly jako hodinky. Mnoha lidem tehdy spadl kámen ze srdce. Vždyť firma Orbital Sciences Corporation až do této chvíle neměla s motory na kapalná paliva mnoho zkušeností.

PRŮBĚH LETU

Středa 17. dubna

Ten den šlo všechno jako na drátkách. Až do okamžiku v čase T-16 minut.
Start byl stanoven na počátek původně tříhodinového startovacího okna, jenž připadal na 23:00 SELČ, 17:00 místního času na východním břehu Virginie. Osm hodin před plánovaným vzletem se rozběhl na kosmodromu countdown. Technici a letoví kontroloři na kosmodromu začali s aktivacemi a prověrkami systémů rakety, přípravami na tankování prvního stupně atd. Všechno šlo hladce, systémy rakety byly v perfektním stavu, jedinou vrásku na čele dělalo firmě Orbital Sciences Corp. počasí, slibující tvorbu nízké oblačnosti a šanci pro start asi 50/50. Obavy z počasí se nakonec ukázaly jako neopodstatněné, v čase startu byla nad rampou slunečná obloha a foukal pouze slabý větřík.
Všechny systémy rakety ukázkově spolupracovaly (dokonce i destrukční systém, mající zničit raketu v případě vymknutí se kontrole během startu). I přes nejisté počasí dali manažeři Orbital asi hodinu a půl před časem startu povolení k zahájení tankování prvního stupně (druhý je na tuhé palivo) kerosinem a tekutým kyslíkem. Tento čin zredukoval dle plánu startovací okno na pouhých 10 minut kvůli neustálému odpařování kryogenního tekutého kyslíku a omezenosti zásob pro jeho doplňování na rampě.
Všechno pokračovalo stále dobře, ve 22:30 SELČ se začalo s přípravou motorů ke startu. O 14 minut později se několika letovým kontrolorům trochu rozbušilo srdce: ztratili data z hlavního počítače rakety, instalovaného v jejím vrchním stupni. Před startem zde probíhá obousměrná komunikace mezi řídícím střediskem a počítačem rakety o fázi příprav. Za další čtyři minuty došlo k odvolání startu, tzv. abortu, protože byla zjištěna příčina výpadku dat: z těla rakety se prostě nechtěně vyškubnul ethernetový datový kabel, jeden z klubka datových a elektrických kabelů, natažených mezi věží startovací rampy a raketou, k jejímuž plášti jsou kabely připojeny jako (zjednodušme) do zadní části televize. Za vypojení kabelu, ke kterému mělo dojít až okamžik před startem, mohl údajně nechtěný pohyb hydrauliky, která řídí vychylování věže startovací rampy, přes kterou je kabel veden. Ostatní kabely zůstaly ve svých zdířkách.
Dle regulí byl zvolen odklad startu o minimálně 48 hodin, aby měli technici čas prozkoumat situaci. Start připadl na „ne dříve než“ pátek 19. dubna. Tady zase ale zasáhla velice špatná předpověď počasí, slibující na pátek přechod studené fronty přes oblast kosmodromu, která přinese silné bouře, mnoho oblačnosti a nárazový vítr (letová pravidla pro Antares přitom vyžadují vítr pod 10 m/s, žádné mraky do výšky 2 kilometry a rozhodně žádné atmosférické výboje). Start byl tedy stanoven na sobotu, kdy má být již fronta pryč a šance dobrého počasí dokonce 90 procent (10 % = možnost tvorby nízké oblačnosti a silného přízemního větru). Dle společnosti Orbital si aspoň pracovníci na kosmodromu odpočinou před dvěma možnostmi startovat v oba víkendové dny.

Sobota 20. dubna

Co se týče pokusu o start v sobotu 20. dubna, po technické stránce bylo opět všechno na jedničku: oficiální countdown se rozeběhnul v 15:00 SELČ, začaly aktivace, přípravy a prověrky systémů rakety, které probíhaly bez problémů. Přímo na kosmodromu bylo vyhovující počasí, jež se dle předpovědi uklidnilo po nočním přechodu studené fronty. Ta za sebou ale nechala památku ve vyšších vrstvách atmosféry: jihozápadní velmi krutý vítr o rychlostech blížících se 230 km/h.
Startovnímu týmu tento spěchající vzduch začal dělat starosti ani ne přímo proto, že by to byl zásadní problém pro vzlétající Antares, spíše se obával možnosti, že by po havárii a destrukci rakety vítr této síly a směru mohl eventuálně zanést trosky do zalidněných oblastí východního pobřeží USA. Manažeři rozhodli počkat s tankováním prvního stupně tekutým palivem (které se nakonec vůbec neuskutečnilo) a monitorovat vítr pomocí meteorologických balónů. Start byl odložen o hodinu díky dvouhodinovému startovacímu oknu, aby měl vítr čas zmírnit se. Tuto radost však tento živel firmě Orbital neudělal. Meteorologické balóny ukazovaly stálou sílu větru. Díky tomu, že nebylo zahájeno tankování rakety kryogenním palivem, byl technicky možný odklad o 24 hodin, ke kterému firma nakonec přistoupila.

Neděle 21. dubna

Oficiální odpočet ke startu začal v 15:00 SELČ, start je stanoven na 23:00 SELČ, hned na začátku dvouhodinového okna pro start. Před chvílí týmy techniků evakuovaly startovací rampu 0A a do systémů rakety byla vpuštěna elektřina kvůli jejich aktivaci. Nyní jsou již technici zpět na rampě a provádějí testy všech systémů rakety.

18:45 SELČ
Počasí dnes dává dle nejnovější předpovědi šanci 80 procent "GO" pro start. Menší starosti dělá meteorologům přízemní vítr jen kousek pod bezpečnostním limitem dvaceti uzlů, tedy asi 10 m/s. Větry ve větších výškách vykazují zlepšení situace oproti včerejšku, přesto však bude každou hodinu až do startu vypuštěn balón pro kontrolu situace ve výšce.

20:50 SELČ
Vítr ve vyšších atmosférických vrstvách dává startu zatím zelenou, dnes zřejmě odpadnou starosti s možnou distribucí toxických látek a trosek větrem do obydlených míst v případě exploze rakety po startu. Meteorologové dnes spíše sledují vítr při hladině moře, který se nepříjemně blíží bezpečnostnímu limitu rychlosti 10 m/s.
Předstartovní testy systémů rakety jsou hotovy, nebyly nalezeny žádné technické zádrhely. Pokračuje chlazení potrubí startovací rampy, kterým snad do hodiny začne do nádrží prvního stupně proudit tekutý kyslík o teplotě kolem -180 °C.
Posádky pozemních sledovacích stanic v Severní Karolíně a na Bermudách připravují své radary a komunikační systémy.

21:35 SELČ
Cca ve 21:30, tedy 90 minut před startem, začalo tankování prvního stupně rakety Antares 800 hektolitry leteckého paliva kerosinu a 18,5 tunami tekutého kyslíku jako okysličovadlem. Tankování má zabrat asi půl hodiny. Motory AJ26 prvního stupně spálí toto množství za 3 minuty a 50 sekund. Druhý stupeň bude poháněn tuhým palivem, které je v jeho útrobách již připraveno z montážní haly.

22:15 SELČ
Všechno vypadá nadále pro dnešní start dobře. Bezpečnostní důstojníci na kosmodromu Wallops před malou chvílí sledovali zbloudilou loď v rizikové oblasti poblíž kosmodromu, byly k ní vyslány helikoptéry, aby se postaraly o odplutí lodě pryč. Letoví kontroloři nahrávají do počítače rakety soubor s letovou trajektorií.

22:30 SELČ
Přípravy probíhají po technické stránce velmi hladce, počasí pěkně spolupracuje. Před malou chvílí padlo po hlasování v řídícím středisku "GO" pro zahájení chlazení hlavních motorů prvního stupně. Start se chystá sledovat i osádka Mezinárodní vesmírné stanice.

22:50 SELČ
Finální hlasování týmu Antares potvrzuje, že jsou všichni připraveni na poslední fázi předstartovních příprav.

22:57 SELČ
Právě byl spuštěn automatický program, plnící seznam posledních příprav na start.

23:00 SELČ
Konečně zaburácely dva silné motory prvního stupně a raketa se odlepila od Země. O pár sekund později minula obslužnou rampu a zamířila na oběžnou dráhu.

23:04 SELČ
Tři minuty a 50 sekund po startu byl vypnut první stupeň a oddělil se spolu s krytem nákladu na špici rakety ve výšce 113 kilometrů. Horní stupeň se zažehne 93 vteřin po vypnutí spodního a bude hořet až na požadovaný orbit.

23:07 SELČ
Maketu lodi Cygnus a čtyři nanosatelity pohání na oběžnou dráhu ve výšce apogea 255 kilometrů a perigea 240 kilometrů se sklonem 51,6 stupně k rovníku druhý stupeň na tuhé palivo. Vše běží hladce.

23:10 SELČ
Potvrzena separace nákladu na oběžné dráze a úhybný manévr vrchního stupně rakety. Mise splněna! Z éteru se ozval mohutný aplaus v řídícím středisku.

23:15 SELČ
Vynesená maketa lodi Cygnus nyní vypustí na oběžné dráze nanosatelity, sama na orbitě vydrží po několik týdnů, než zanikne v atmosféře.

Úspěch mise trochu kalí fakt, že dosažená dráha byla 237 krát 258 km, plánovaná 249 krát 303 km. Což je dosti výrazný odchylka a v případě ostré mise na ISS by znamenala opravdu vážné problémy.