:::: SOJUZ TMA-15M ::::

START

V neděli 23. listopadu 2014 ve 22:01 SEČ odstartovala z kazachtánského Bajkonuru nosná raketa Sojuz-FG, která na základní oběžnou dráhu vynesla transportní kosmickou loď Sojuz TMA-15M s trojčlennou posádkou ve složení Anton Škaplerov, Samantha Cristoforettiová a Terry Virts. Po devíti minutách letu dosáhla plánované oběžné dráhy.
V pondělí 24. listopadu ve 3:49 SEČ se lod' v automatickém režimu připojila k modulu Rassvět komplexu Mezinárodní kosmické stanice. Po kontrole hermetičnosti spojení přestoupili kolem 06:00 SEČ kosmonauti do útrob stanice, kde je přivítalo osazenstvo stanice: velitel Barry Wilmore (USA), Jelena Serovová a Alexander Samokutajev (oba Rusko).
Kosmonauté poté dostali příležitost popovídat si s členy svých rodin, kteří celý start až do té doby sledovali v živém přenosu přímo na kosmodromu Bajkonur. Pak posádka usedla k první kosmické snídani. Zážitek si zpestřila ekvilibristickými kousky s poletující potravou.

FUTURA

Mise Samanthy Cristoforettiové nese název „Futura“, což reflektuje skutečnost, že výzkum, který provádí ve stavu beztíže, pomáhá utvářet naši budoucnost.
Další informace o misi Futura jsou k dispozici na www.esa.int/Futura
Misi Futura je možné sledovat také skrze aktualizace od Samanthy a letových ředitelů na blogu ZÁKLADNA 42
Novinky budou průběžně zveřejňovány také na Twitteru: @astro_samantha
Cristoforettiová je vůbec první Italkou, která se dostala do vesmíru.
Je po 13 letech druhou zástupkyní ESA na Mezinárodní vesmírné stanici. První byla v roce 2001 francouzská lékařka a astronautka Claudie Haigneréová, která tehdy na ISS strávila týden.
V šestnáctileté historii ISS je to teprve podruhé, co jsou na palubě stanice zároveň dvě ženy. Poprvé se tak stalo v roce 2010 kdy na orbitálním komplexu pobývaly Američanky Tracy Caldwellová-Dysonová a Shannon Walkerová.

ISSPRESSO

Nová posádka dopravila na ISS mimo jiné 15 třicetigramových konzerv kaviáru, který si prý kosmonauti přáli na oslavu Nového roku. Italská astronautka s sebou do vesmíru vzala i speciálně upravený kávovar, který dostal jméno ISSpresso. Proto si prý také kromě jablek a rajčat přibalila i "něco" kávy.

Nejdřív šlo jen o experiment, NASA se ale nápad líbil a rozhodla se ho vzít vážně. "Pokud vše půjde dobře, po technologickém testu přístroj zůstane na ISS pro všechny astronauty, kteří se tam budou střídat," říká hrdě David Avino, ředitel vývojové firmy Argotec.
Stroj váží 20 kilo - tedy více než veškeré vybavení modulu Philae, který nedávno přistál na kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko. Kávu mašina vaří pod stejným tlakem a za identické teploty jako ty pozemské. Vroucí vodu prohání přes želatinové kapsle a nápoj se místo keramických šálků podává v plastových sáčcích. "Museli jsme dodržet všechny bezpečnostní záruky, abychom se kvalifikovali jako palubní stroj pro ISS," vysvětluje Alberto Cabilli, manažer Lavazza Food Technology. Kávovar do vesmíru vyrazil s třicítkou zkušebních dávek a čekají jej zátěžové testy.
Milovníci cappuccina si ale budou muset asi nechat chuť zajít. Pěna z mléka vytvořená párou se na Zemi oddělí od tekutiny vlastní vahou, ve stavu beztíže by něco takového bylo možné pouze pomocí centrifugy. A i kdyby se to podařilo: jak by se zajistilo, aby pěna plavala na hladině kávy?

3D TISKÁRNA

Samantha Cristoforettiová stráví ve vesmíru téměř půl roku. Pro ESA je to osmá dlouhodobá mise jejího astronauta. Italka má na palubě ISS mnoho vědeckých úkolů. Jedním z nich je zkouška první evropské 3D tiskárny „POP3D“ (Portable On-Board Printer), která má prověřit možnost budoucího použití této technologie ve stavu beztíže. Projekt financuje italská kosmická agentura ASI. Přístroj je poměrně malý. Má tvar krychle o hraně 25 cm a v pozemských podmínkách váží 5,5 kg. Tiskne z biologicky odbouratelného, neškodného PLA plastu, z něhož ve vesmíru během cca půl hodiny vytvoří stejnou součástku, jakou mu odborníci dali k vytištění ještě na Zemi. Výsledek potom poputuje zpět na zemský povrch, kde jej vědci z Italského technologického institutu důkladně prozkoumají, aby zjistili případné rozdíly, způsobené vlivem mikrogravitace.
„Jednou z částí výzvy návrhu 3D tiskárny pro kosmickou stanici byla podmínka, že její provoz nebude mít nejmenší vliv na prostředí pro posádku,“ dodává Giorgio Musso z firmy Thales Alenia Space Italy, která se podílela na návrhu zařízení.
Podle odborníků má 3D tisk pro kosmonautiku budoucnosti velmi značný význam. Zejména ten, v němž je možno tisknout místo plastu z kovu. Evropské firmy, podílející se na umisťování satelitů na oběžné dráze pokukují po technologii, která by jim umožnila snížit náklady na ty díly konstrukce, jež by bylo možno vytvářet až ve vesmíru. Evropa by v tomto směru mohla těžit z toho, že je v danou chvíli světovou jedničkou ve vývoji laserové technologie, potřebné pro 3D tisk kovových součástek.

PŘISTÁNÍ PO 199 DNECH

Ve čtvrtek 11. června 2015 v 15:44 SELČ přistál tradičně asi 145 kilometrů jihovýchodně od kazašského města Džezkazgan návratový modul lodi SOJUZ TMA - 15M s kosmonauty Antonem Škaplerovem, Terry Virtsem a Samanthou Cristoforettiovou. Na Zemi se posádka vrátila po 199 dnech, tedy o měsíc později, než bylo původně plánováno. Důvodem byla porucha nosné rakety nákladní lodi Progress z konce dubna, po níž musela ruská agentura Roskosmos upravit harmonogram prakticky všech letošních startů. Italka Samantha Cristoforettiová se navíc vrací s nečekaným světovým rekordem - stala se ženou s historicky nejdelším pobytem ve vesmíru. Předchozí rekord se 195 dny držela Sunita Williamsová (Expedice 14,15).
Návrat trojice už neohrozila nejnovější komplikace, když posádka ISS v noci na středu musela korigovat prostorovou orientaci orbitálního komplexu. Tu narušilo neplánované spuštění motorů zaparkované lodi Sojuz. Nečekaný manévr podle expertů zavinil chybný povel ze Země.