Zrození první sovětské kosmické lodi se datuje začátkem roku 1959. Projekční práce a vlastní konstrukce probíhaly současně, z důvodu snahy předstihnout ohlášený americký program MERCURY. Průměr kabiny byl 2,3 metru a její hmotnost činila 2460 kg. Kulovitý tvar byl výhodný při návratu, kabinu nebylo třeba přesně orientovat-stabilizovala se těžištěm. Proto kabina nemusela mít žádné orientační trysky. Na rozdíl od americké kabiny MERCURY byla ve Vostoku běžná kyslíkodusíková atmosféra s tlakem odpovídajícímu tlaku na úrovni mořské hladiny. Zásoby kyslíku, potravin a vody měly vystačit na deset dnů. Kosmonaut seděl v rozměrném křesle opatřené katapultovacím systémem. Katapultovací křeslo zkoušeli dobrovolníci z letectva a pro jednoho z nich se stalo osudným. Zkušební pilot si špatně sedl do křesla, při katapultování pak zavadil hlavou o okraj a ten mu ji doslova "utrhl". Proto byl celý katapultovací přepracován. Bylo rozhodnuto o dvousekundové prodlevě mezi odhozením krytu a vystřelením kosmonauta, protože podle jiné verze se kryt kabiny vůbec neotevřel a dobrovolník byl vystřelen proti tvrdé stěně.

VOSTOK 1


VOSTOK 2


VOSTOK 3


VOSTOK 4


VOSTOK 5


VOSTOK 6


TECHNICKÝ POPIS VOSTOKU

NEUSKUTEČNĚNÉ LETY PROGRAMU VOSTOK

VOSTOK 7
Kandidátem na tento let byl Vladimír Komarov (VOSCHOD 1, SOJUZ 1). Let měl trvat deset dní a pohybovat se měl po vysoké dráze do oblasti Van Allenových pásů.


VOSTOK 8
Mělo jít o opakování předchozího letu s lékařsko-biologickými výzkumy v pásech vysoké radiace. Letu se měl účastnit Pavel Beljajev (VOSCHOD 2). Termín byl určen na leden až březen 1963.

VOSTOK 9
Tento let se měl uskutečnit koncem roku 1963 a kandidátem na let byl Boris Volynov. Clem byla opět oblast Van Allenových pásů, velký soubor astronomických a geofyzikálních výzkumů, fotografování sluneční korony, vliv beztížného stavu na lidský organismus a výzkumy radiace, ale také prověrka detektorů systému orientace chystaných pro lodě SOJUZ.

VOSTOK 10
Desetidenního letu s programem shodným s předchozím se měl zúčastnit Georgij Beregovoj. Start se měl uskutečnit na začátku druhé poloviny roku 1965.

VOSTOK 11
Kandidátem byl Alexej Leonov (VOSCHOD 2). Lod' byla opět určena pro jednoho kosmonauta, ale měla být zcela zásadně přebudována. Upravená kabina byla určena k výzkumu práce kosmonauta při jeho výstupu mimo kabinu lodi do volného prostoru. Zvažovala se možnost, že by kosmonaut nejprve prověřil kosmickou procházku při experimentu s pokusným psem, v další fázi pak měl vystoupit sám přes speciální komoru. Let se měl uskutečnit někdy v roce 1965. Alexej Leonov tento výstup skutečně provedl, bylo to ale při letu VOSCHODU 2 a stal se prvním člověkem, který opustil kosmickou lod'.

VOSTOK 12
Pilotem měl být Jevgenij Chrunov a v podstatě mělo jít o zopakování předchozího letu. Start se opět předpokládal v roce 1965. Kabina měla být vybavena brzdící miniraketou pro ztlumení příliš velké dopadové rychlosti po sestupu na padáku. A kosmonaut neměl být opět katapultován, ale měl přistát spolu s lodí. Tohoto bylo později použito právě u lodí programu VOSCHOD.

VOSTOK 13
Další výškový let do oblasti Van Allenových pásů. Navazoval na záměr sestavit na oběžné dráze kosmickou lod' pro oblet Měsíce. Tohoto závěrečného letu celé etapy se prý měl v dubnu 1966 zúčastnit Viktor Gorbatko. Od záměru bylo upuštěno už na jaře 1964. Bylo jasné, že stavebnice využívající lod' Vostok pro montáž kosmické lodi určené pro let k Měsíci i pro stavbu ministanice na oběžné dráze kolem Země by byla technicky zastaralá.