SOVĚTSKÁ MĚSÍČNÍ RAKETA N1

výška rakety: 105 metrů
průměr základny: 17 metrů
vzletová hmotnost: 2750 tun
nosnost na nízkou dráhu: 98 tun nákladu
tah prvního stupně: 45,8 meganewtonu
tah druhého stupně: 13,2 meganewtonu
tah třetího stupně: 1608 kilonewtonu


10. února 1965 byl oficiálně schválen vývoj Koroljovovy měsíční rakety N-1.
N-1 byla třístupňová raketa se startovní hmotností 2750 tun a nosností 98 tun na nízkou dráhu. Její parametry se tedy blížily americkému Saturnu 5. V celé raketě se používaly stejné pohonné látky, jaké měl Saturn 5 jen v prvním stupni. Výkonnější motory na kapalný kyslík a vodík Sověti tehdy neměli. Při startu mělo pracovat














ČTYŘI STARTY

28. února 1969

První obří nosná raketa N-1, která nesla simulovanou měsíční lod', byla vypuštěna ze startovací rampy na Bajkonuru. Všechno vypadalo dobře. Až v čase T+66 sekund potrubí okysličovadla k jednomu ze 30 motorů praskla a prosakující kapalný kyslík způsobil požár. Raketa ještě pokračovala další čtyři sekundy v letu, ale motorová část byla na pokyn letového počítače zastavena. Únikový systém byl uveden do činnosti, aby zachránil přistávací modul před obrovským požárem, kterým let skončil.

3. července 1969

Druhá raketa N-1, která nesla další simulovaný měsíční modul a téměř ve stejném okamžiku, kdy byla vztyčena na odpalovací rampě, kovová součástka spadla do čerpadla okysličovadla motoru číslo 8, který explodoval a vyřadil tak ostatní motory a řídící kabely. Raketa se zřítila zpět na rampu a explodovala, přičemž zničila nejen vlastní odpalovací rampu, ale i další příslušné objekty startovacího komplexu.

27. června 1971

N1-3 se zvedla z opravené odpalovací rampy, přičemž nesla napodobeninu kompletního měsíčního přistávacího systému a téměř okamžitě se projevily problémy při startu. V čase T+39 sekund překročila dráha startu hranice vymezené vypouštěcím řídícím systémem. V T+48 sekund se druhý stupeň začal odtrhovat. V čase T+51 sekund automatický letový kontrolní systém zastavil všechny motory a další N-1 klesla do stepi v okolí Bajkonuru.

23. listopadu 1972

Poslední N-1 nese stejný užitečný náklad jako N1-3, ale v čase T+90 sekund plánované zastavení centrálních motorů prvního stupně způsobilo zvýšení přetlaku, které vedlo k prasknutí palivových potrubí a raketu zachvátil požár. Asi po 20 sekundách první stupeň explodoval.