MEZI ZEMÍ A MĚSÍCEM Pro rozlišovací schopnost soustavy radioteleskopů platí, že je tím větší, čím jsou od sebe dál. Tento jev se nazývá interferometrie. Z tohoto důvodu má Spektr-R neobvyklou oběžnou dráhu. V nejbližším bodě je od Země šest tisíc kilometrů daleko, zatímco v nejvzdálenějším přes 330 tisíc. Můžeme si to představit tak, že krouží mezi Zemí a Měsícem, i když slovo krouží se k takto protáhlé elipse ani trochu nehodí. Protože je dráha družice velmi dlouhá, trvá jí 8 dní a 7 hodin, než ji celou urazí. HISTORIE PROJEKTU Návrh na stavbu družice (v trochu jiné podobě, samozřejmě) předložili technici poprvé v roce 1982. Rozpad státu a neúspěch programu Mars-96 byly katastrofou pro astrofyzikální plány, i když se je podařilo zčásti pokrýt deštníkem mezinárodní spolupráce. Prostředků stejně nebylo dost. Ruská akademie věd se snažila, aby Spektr-R letěl nejpozději roku 2007, snad aby zastínil mise preferované Amerikou a Japonskem pro rok 2008. Brzy ale začalo být zřejmé, že odhady na vývoj byly směšně nízké, zhruba osmdesátinásobně podhodnocené. Termíny harmonogramu se nedodržovaly a rok za rokem se odkládaly. Podle nového plánu měla být družice zkompletována počátkem 2009, pak měla být dokončena anténa a ke startu mělo být vše připraveno v prosinci 2009. Opět však následovala zpoždění a každých půl roku další půlroční odklady. Přesto stavba zvolna pokračovala. Zahraniční odborníci a veřejnost byli na ruské poměry o stavu projektu dobře informováni. K úspěchu nakonec vedla široká spolupráce s Evropskou kosmickou agenturou. Ta proběhla mimo jiné i při testech antény ve vakuové komoře v Noordvijku a na konstrukci palubního rubidiovéhofrekvenčního chronometru, vyvíjeného ve švýcarské Neuchatel Astronomical Observatory (a zaplaceného z rozpočtu ESA). ZÁPLAVA DAT Odborníci budou mít co dělat, aby údaje z družice stačili projít. Spektr-R je bude k Zemi "chrlit" rychlostí až 144 megabitů každou sekundu po většinu svého provozu. Družice mají kvůli hmotnostním omezením a nehostinnému prostředí obecně problém s ukládáním dat. Spektr-R není výjimkou. V podstatě všechny naměřené údaje musí okamžitě přeposílat na Zemi, jinak jsou data nevratně ztracena. Zatím je ovšem určeno jediné středisko, které má údaje z družice přijímat, a to v ruskému Puščinu. To ale nemůže být s družicí ve spojení neustále, protože družice se nepohybuje jen nad jednou částí oblohy. Tým doufá, že se podaří brzy uzavřít jednání s dalšími ústavy, aby spojení s družicí bylo pokud možno kontinuální. LOVEC MIMOZEMŠŤANŮ Spektr-R bude v "odpočinkovém" čase rovněž pátrat po signálech mimozemských civilizací. Tým vedený prof. Nikolajem Kardaševem si ale o příspěvku svého nového svěřence v tomto oboru nedělá žádné velké iluze: "Spektr-R může být použit i k tomuto účelu, ale je určen pro centimetrové a decimetrové vlny, kdežto pro tuto problematiku jsou z různých důvodů preferovány milimetrové vlny." PĚTILETKA Zhruba tři měsíce budou probíhat provozní zkoušky a pak bude asi pět let observatoř sloužit světové vědě. Poté, co přestane být ovladatelná ze Země, bude obíhat ještě asi čtyři roky, než při průchodu přízemím dráhy (tj. bodem nejblíže Zemi) zanikne v hustých vrstvách zemské atmosféry. Externí odkazy |
Pilotované lety | Rakety | Raketoplány | Sondy | Kosmodromy | Kosmonauti
2007-2011 © KOSMONAUTIKA.CZ Všechna práva vyhrazena. Designed by František Zajíček |