STS 129 start: 16. listopadu 2009 v 19:28 UTC trvání letu: 10 dní 19 hodin 16 minut posádka: Charles O. Hobaugh, Barry E. Wilmore, Michael Foreman, Randolph Bresnik, Leland D. Melvin, Robert Satcher raketoplán: Atlantis kosmodrom: Kennedyho vesmírné středisko, Florida vzletová rampa: LC-39A přistání: 27. listopadu 2009 14:44:23 UTC Poslední letošní let raketoplánu. Cílem STS-129 bylo umístit na povrch stanice náhradní díly pro zajištění dlouhodobého provozu ISS. Let trval 11 dní a v plánu byly 3 výstupy do kosmu. V nákladovém prostoru raketoplánu byly umístěny dvě externí nosné konstrukce ELC-1 a ELC-2 (ExPRESS Logistics Carrier) a na nich dva náhradní silové gyroskopy CMG (Control Moment Gyroscope) stabilizačního systému, dvě nádrže NTA (Nitrogen Tank Assembly) na dusík pro tlakování termoregulačního systému, nádrž s amoniakem ATA (Ammonia Tank Assembly), náhradní koncový úchopový modul LEE staničního manipulátoru SSRMS, dva moduly čerpadel pro termoregulační systém, buben s kabelem pro mobilní základnu (pojízdná plošina pro manipulátor SSRMS) a vysokotlaká nádrž s kyslíkem pro zásobování přechodové komory při výstupech do kosmu. Kromě dopravy náhradních dílů posádka raketoplánu Atlantis s sebou také na ISS přivezla zásoby, vybavení a další vědecké experimenty a připravili stanici na připojení nového amerického modulu Tranquility (na stanici by ho měl v únoru 2010 dopravit raketoplán Endeavour). VÝSTUPY DO VOLNÉHO VESMÍRU (EVA) Kostru celého pobytu raketoplánu Atlantis u Mezinárodní kosmické stanice ISS tvořila série třech výstupů do volného prostoru, které provedli astronauti posádky STS-129 v průběhu čtvrtého, šestého a osmého dne mise. PRVNÍ VÝSTUP První výstup proběhl 19.11.2009 a účastnili se ho astronauti Foreman a Satcher. Během tohoto výstupu provedli instalaci náhradní antény na hlavní příhradovou konstrukci stanice a dále instalaci držáku potrubí na modulu Unity. Astronauti dále uskutečnili promazání úchopového mechanizmu na mobilní základně MBS (Mobile Base System) a na robotickém ramenu japonského modulu KIBO. DRUHÝ VÝSTUP Druhý výstup do vesmíru trval šest hodin a osm minut a účastnili se ho astronauti Foreman a Bresnik. Provedli řadu montážních prací na vnějším povrchu orbitálního komplexu. Úkoly splnili s předstihem oproti programu a začali s instalacemi původně plánovanými až pro třetí výstup do kosmu. Druhý výstup do kosmu byl o více než hodinu zdržen oproti původnímu plánu. Způsobil to již druhý falešný poplach na orbitální stanici. Kvůli němu byli astronauti vzbuzeni dřív a byly narušeny přípravy na výstup do volného prostoru. Dvaačtyřicetiletý Bresnik, pro něhož byl výstup do kosmu premiérou, čekal netrpělivě na zprávu o narození dcery. Jeho žena Rebeka měla porodit již v pátek, nakonec ale malá Abigail spatřila světlo světa v texaském Houstonu až o den později. Astronauti se dohodli s pozemním řídícím střediskem, že po dobu výstupu do kosmu pozdrží případnou zprávu o narození dítěte. Bylo třeba zajistit, aby se Bresnik plně soustředil na práci, která ve výšce 355 kilometrů nad zemským povrchem přináší značná rizika. Novopečenou maminku původně poněkud mrzelo, že její muž při porodu nemůže být, ale vyjádřila pochopení, že výcvik trval rok a nelze si čas pro vesmírnou misi vybírat. Bresnik má se ženou Rebekou již tříletého syna, kterého adoptovali z Ukrajiny. TŘETÍ VÝSTUP Robert Satcher a Randolph Bresnik opustili kvůli technickým komplikacím na Satcherově skafandru přechodovou komoru stanice o hodinu později, než se plánovalo, ve 13:24 UTC. Satcherovi se utrhl zpětný ventil na sáčku s pitnou vodou. Astronauti uvolnili z palety ELC2 novou kyslíkovou nádrž, kterou poté prostřednictvím staničního manipulátoru SSRMS (Space Station Remote Manipulator System) přenesli na modul Quest. Astronauti tuto nádrž následně společně namontovali na modul Quest a připojili ji k jeho kyslíkovému systému. Pro zajímavost sestava nádrže měří téměř 2 metry a má hmotnost přes 550 kg. Dále pak namontovali dvě desky s experimenty MISSE-7A a 7B na plošinu ELC2 a přenesli dva panely proti mikrometeoritům z modulu Quest na externí plošinu. Kromě toho stihli udělat pár drobnějších prací v nadplánu (povolení šroubu u jedné nádrže s amoniakem, která bude příští rok vyměněna, instalace izolačních pokrývek na mobilní servisní systém a instalace hadicových spojek mezi nosníky P1/P3 a S1/S3). Výstup byl zakončen v 19:06 UTC a trval 5 hodin a 42 minut. DEN DÍKŮVZDÁNÍ NA PALUBĚ ISS Tuto tradici připomněl astronautům ve čtvrtek ráno televizní moderátor, který se jich na dálku zeptal: "Toho (krocana) dneska nebudete mít na jídelníčku, nebo ano?" Velitel mise Charles Hobaugh ale odpověděl pozitivně: "Asi vás to šokuje, ale ano, myslím, že tam bude." Jeho kolegové sáhli po zatím neotevřených sáčcích s krocanem a oblohou a nechali je ve stavu beztíže poletovat okolo. Na svátečním menu byl uzený krocan se sladkými bramborami, vysušenou nádivkou z kukuřičného chleba a zelenými fazolkami. Stačilo je prý jen zalít vodou (k tomu astronauti používají jakousi "tankovací pistoli" - podobnou, jako na čerpací stanici, ale malou - kterou nasunou do otvoru v sáčku) a nechat si chutnat. ZPÁTKY NA ZEM "Díky za skvělou misi. Bon voyage," rozloučil se se Stottovou velitel stanice Jeff Williams. Spolu se Stottovou a posádkou STS-129 letělo na Zemi podle Reuters i šest myší, které byly na ISS od konce srpna jako součást lékařského experimentu. Tři hlodavci během pobytu v kosmu ze zatím neznámých příčin uhynuli. Bylo to naposledy, co raketoplán zasáhl do složení posádky stanice, od této doby budou dopravu kosmonautů na a z ISS zajišťovat už jen ruské kosmické lodi SOJUZ. ZAJÍMAVOSTI Raketoplán vezl na ISS také 4000 háďátek obecných (Caenorhabditis elegans), na kterých se bude ověřovat působení stavu beztíže na živý organismus. Tento druh červů také přežil pád raketoplánu Columbia z výšky 62130 m při misi STS-107.
| |
Pilotované lety | Rakety | Raketoplány | Sondy | Kosmodromy | Kosmonauti
2007-2009 © KOSMONAUTIKA.CZ Všechna práva vyhrazena. Designed by František Zajíček |