STS 130

start: 8. února 2010 ve 09:14:08 UTC
raketoplán: Endeavour
posádka: George D. Zamka, Terry Virts, Robert L. Behnken
Kathryn P. Hireová, Nicholas Patrick, Stephen Robinson
kosmodrom: Kennedyho vesmírné středisko, Florida
vzletová rampa: LC-39A
přistání: 22. února 2010 ve 03:20:31 UTC
trvání letu: 13 dní 18 hodin 6 minut


Hlavním úkolem mise byla montáž modulu Tranquility (Node 3) a Cupola ke stanici ISS.


POKOJ S VÝHLEDEM

Přesně takto pokřtila misi STS 130 NASA v oficiální tiskové zprávě. A není daleko od pravdy. Hlavním úkolem mise STS-130 bude dopravit na Mezinárodní kosmickou stanici ISS nový modul, jehož součástí je i kopule se sedmi okny, díky které budou mít obyvatelé stanice mnohem lepší výhled na Zemi i samotnou stanici.

POSLEDNÍ NOČNÍ START RAKETOPLÁNU

První pokus o start v neděli 7. února 2010 zmařilo počasí nad Kennedyho vesmírným střediskem. Stalo se tak pouhých 9 minut před startem. Mluvčí NASA jako důvod uvedl, že se nad floridským Mysem Canaveral nakupila příliš hustá mračna, takže podmínky pro zahájení mise nebyly příznivé. Kapitán posádky astronaut George Zamka řekl, že s takovými komplikacemi se musí počítat a že se o start pokusí znovu v pondělí, kdy má být podle meteorologů příznivější počasí.
I v pondělí noční počasí na Floridě do poslední chvíle nebylo jisté a meteorologické podmínky se často měnily. Povolení ke startu dostal Endeavour na poslední chvíli a motory raketoplánu se daly do práce v 09:14 UTC. Start Endeavouru vstříc noční obloze se postaral o velkolepou podívanou. Událost sledovaly u Mysu Canaveral živě stovky diváků. Jednalo se totiž o poslední plánovaný noční start raketoplánu. Necelých 15 minut po startu si astronauti vychutnávali pohled na "nádherný východ slunce, kéž byste tu mohli být", vzkázal Zamka řídícímu středisku.
Zpoždění startu raketoplánu Endeavour odsunulo minimálně o 24 hodin start rakety Atlas 5 dopravující na oběžnou dráhu solární observatoř SDO (Solar Dynamics Observatory).

SPOJENÍ S ISS

"Spojení potvrzeno," uvedlo v 5:06 UTC řídící Johnsonovo kosmické středisko. Stanice se v té době nacházela nad Atlantickým oceánem, západně od Portugalska. Raketoplán u ISS zůstane devět dní.
Podle NASA nemá Endeavour zřejmě žádné vážné poškození, přestože při startu odpadly z vnější nádrže kusy zmrzlé pěny. Ukázaly to fotografie a informace shromážděné během prvních dvou dnů letu. Kontrolu izolačního pláště Endeavouru provedli astronauté pomocí 30metrového ramene, na jehož konci jsou umístěny laserové a kamerové systémy. Operace zabrala několik hodin od pondělního večera do úterního rána.
Analýza však pokračuje a další data poskytnou stovky fotografií, které byly během přistávací fáze pořízeny z ISS, vysvětlil šéfmanažer mise LeRoy Cain. Dva členové posádky ISS před zakotvením na stanici fotografovali spodní část raketoplánu a obrázky byly ihned odeslány do pozemního řídícího centra. Jedinou zvláštností, kterou lze na fotografiích spatřit, je vyčnívající těsnění na povrchu levého křídla. Plomba je součástí uzávěru přístupového panelu. Z téměř metrového těsnění vyčnívá asi deseticentimetrový kousek, ale podle Caina to není důvod k obavám. Experti NASA přesto budou zjišťovat příčinu nesrovnalosti a řídící středisko už posádku požádalo, aby místo vyfotografovala.

PRVNÍ VÝSTUP DO KOSMU

Při prvním výstupu v pátek 12. února astronauti Robert Behnken a Nicholas Patrick připravili Tranquility k přesunu z nákladového prostoru raketoplánu Endeavour na určené místo u ISS. Poté již jen sledovali, jak obří robotická paže, kterou obsluhovali jejich kolegové Kay Hireová a Terry Virts, ukotvila modul ke spojovacímu uzlu Unity.
"Máme spoustu fotografií... a každá vypadá úžasně," sdělil astronaut Stephen Robinson prostřednictvím vysílačky zvnitřku ISS. "Odsud to taky vypadá úžasně," odpověděl mu z kosmického prostoru astronaut Patrick.
Behnken s Patrickem, kteří pracovali při svém prvním výstupu tak rychlým tempem, že je muselo pozemní řídící středisko mírnit, nakonec k modulu úspěšně přimontovali elektrickou a datovou kabeláž.

ZPROVOZŇOVÁNÍ TRANQUILITY

Průchod do Tranquility byl otevřen ve 3:17 SEČ a prvním, kdo do nového modulu proklouzl, byl velitel ISS Jeffrey Williams. Ještě ale bylo třeba vyřešit problém s nepřiléhající izolací. Mezi sedmimetrovou Tranquility a vyhlídkovou kupolí, která je dočasně připojena k jednomu ze spojovacích uzlů modulu, má být umístěn několikavrstvý izolační kryt, ale kovové části do sebe řádně nezapadají. Vadí jim madlo nebo jiný výstupek v průlezu. Letový ředitel Bob Dempsey oznámil, že problém se snaží inženýři vyřešit. Je prý možné, že astronauti překážející část odstraní. Izolační kryt je určen k ochraně spojovacího a úchytného zařízení na Tranquility před chladem. Port tak bude prozatím nechráněn, dokud astronauti kupoli, připojenou zatím provizorně, nepřesunou na trvalé místo na opačné straně modulu.
I přes komplikace s izolací pokračuje posádka komplexu s instalací kabeláže, rozvodů vody a se stěhováním vybavení. Společně s Williamsem vstoupili do modulu při jeho prvním otevření kapitán raketoplánu Endeavour George Zamka a astronaut Stephen Robinson. Všichni měli masky a ochranné brýle pro případ, že by uvnitř nové místnosti poletovaly nezajištěné části. "Je nádherný," pochvaloval si nový modul Williams. Astronauti poté otevřeli také průlez do kupole, která má sedm oken, z nichž jedno je s průměrem 79 centimetrů největší, jaké kdy člověk ve vesmíru instaloval.


TRANQUILITY MÁ UŽ SVÉ CHLADICÍ ZAŘÍZENÍ A POMALU SE ZAPLŇUJE

Astronauti Robert Behnken a Nicholas Patrick 14. února, po necelých šesti hodinách ukončili druhý výstup do volného prostoru z Mezinárodní vesmírné stanice. K novému modulu Tranquility nainstalovali vnější potrubí s chladicí směsí na bázi amoniaku a provedli řadu dalších "oživovacích" prací. Připojování rozvodů byla náročná práce, protože některé hadice měřily až 5,5 metru. Astronauti byli vystaveni také možnému riziku kvůli čpavku (amoniaku), který mohl poškodit skafandry. Malé množství ho nakonec uniklo směrem na Patricka, když uvolnil propojení. Své kolegy ale ujistil, že na jeho obleku žádný zbytek čpavku nezůstal a že se uvolněná chladicí směs v pevném shluku jen pohybovala kolem jeho pravé rukavice a štítu přilby. Letová kontrola oznámila, že tento drobný únik očekávala. Na konci instalatérských prací ale Behnken z bezpečnostních důvodů zkontroloval Patrickův skafandr, žádné poškození neobjevil. Poté Behnken připevnil na trup nového modulu ISS izolaci, nastavil osovou kameru a uvolnil zámky, které zajišťovaly tlakový uzávěr na jednom ze spojovacích uzlů Tranquility během startu Endeavouru. K tomuto uzlu bude trvale nainstalována vyhlídková kupole, která je prozatím připojena jinde. Patrick namontoval na modul větrací ventil, který bude součástí atmosférické kontroly stanice a zásobovacího systému, a osm madel.
Uvnitř orbitálního komplexu mezitím posádka pokračovala s přesunem zařízení do Tranquility a s nastavováním ventilačního systému. Doposud nemohla být uvedena do provozu většina systémů v nové sekci, protože bez účinného chlazení by z ní nemohlo být odváděno teplo, které přístroje produkují.

PŘEMÍSTĚNÍ MODULU CUPOLA

Posádka Mezinárodní vesmírné stanice 16. února úspěšně pomocí robotické paže přesunula vyhlídkový výklenek Cupola na trvalou pozici na novém modulu Tranquility. Přemístění kupole trvalo několik hodin. Astronauti se během operace museli vypořádat s drobnou komplikací, když museli povolit řadu úchytových šroubů. Některé z nich byly totiž příliš utaženy, po zvýšení síly se jim je ale podařilo uvolnit. Kupole byla původně upevněna k zadnímu přípojnému uzlu Tranquility, nyní je v pozici proti zemskému povrchu.
Zatím jsou ale okna kupole zakryta ochrannými kryty. Ty astronauti sejmou při třetím výstupu do volného kosmu.

BUDIŽ VÝHLED DO VŠECH STRAN

Pohled na poušť Sahara se naskytl astronautům poté, co otevřeli okenice nové observatoře Cupola. Panoramatický výhled, o němž léta mohli jen snít, jim pomůže při řízení operací s robotickou paží.
Robert Behnken a Nicholas Patrick, členové posádky raketoplánu Endeavour kotvícího u ISS, nejprve sňali při třetím výstupu do volného vesmíru izolační materiál, jenž okna chránil během přepravy v nákladovém prostoru raketoplánu na oběžnou dráhu Země. Posléze odemkli zámky okenic. Samotné ovládání okenic se ovládá zevnitř Cupoly. Okenice na oknech, která jsou natočena po směru pohybu ISS po oběžné dráze, zůstanou ale stažené na ochranu proti dopadům mikrometeoritů a budou se otvírat jen při práci robotické paže.
"Umožní nám to výhled na celou zeměkouli. Neuvěřitelné," prohlásil velitel stanice Jeff Williams, když se posádka ISS chystala otevřít okenice. Japonec Soiči Nogumi pak vyfotografoval výhled na Saharu a poslal jej přes mikroblog Twitter na Zemi.

KONFERENCE S PREZIDENTEM OBAMOU

Na začátku 11. letového dne přijali členové posádek na ISS poděkování od prezidenta USA Baracka Obamy a odpovídali na otázky studentů, kteří byli u prezidenta v Bílém domě.
Později během dne astronauti pokračovali v přenášení nákladu mezi raketoplánem a stanicí a především přemístili skříně generátoru kyslíku, recyklace vody, zpracování moči a toalety do nového modulu Tranquility. Čerstvě opravená staniční čistička vody, opět vykazuje anomálie. Při její aktivaci je totiž nutné přečerpat asi půl litru moči do speciální nádrže, ve které moč zůstane. V tomto čistička selhala a při obou podniknutých pokusech se moč z nádržky ztratila neznámo kam. Posádka stanice bude muset čističku otevřít a zjistit příčinu problému. Bez čističky není možné používat americkou toaletu a celá posádka stanice by musela používat ruskou toaletu s omezeným množstvím místa v odpadní nádrži.
Americká toaleta byla dnes uznána připravenou plnit své poslání. Posádce stanice to oznámil spojař z Houstonu: "Máte povolení k…ehh…jít!"
Koncem dne byla zvýšena dráha ISS pomocí manévrovacích motorků raketoplánu. Během 33 minut dlouhé operace byla výška dráhy stanice zvýšena o cca 2 km (na 335 x 352 km).

SLAVNOSTNÍ PŘESTŘIŽENÍ PÁSKY

V pátek 19. února v 9.08 SEČ byly uzavřeny průlezy mezi raketoplánem Endeavour a Mezinárodní kosmickou stanicí ISS. Ještě předtím provedli astronauti obou posádek slavnostní přestřižení pásky jako oficiální zahájení provozu modulu Cupola.
Vlastní odpojení raketoplánu od ISS proběhlo 20. února v 1:54 SEČ, poté následoval oblet kolem stanice a pak odlet raketoplánu do bezpečné vdálenosti. Během obletu se členové posádek ISS a raketoplánu ještě naposled rozloučily. Staniční letový inženýr Timothy Creamer vzkázal rádiem do raketoplánu: "Zambo, bylo to příjemné mít vás tady, mrzí mě, že vás vidím odlétat, užijte si náš oblet! Budeme se dívat a mávat!" Odpověď zněla: "T.J., děkujeme moc za pohostinnost, je nám líto, že už musíme. Užijte si Tranquility a nový pohled na Zemi!" Creamer reagoval: "Absolutně! A kdybyste se chtěli zase někdy zastavit, napište, OK?"
Poslední věta Creamera, myšlená samozřejmě z legrace, nemusí být ale úplně nesmyslná. Zbytek letového dne strávila posádka raketoplánu poslední inspekcí tepelného štítu pomocí robotického manipulátoru a nástavce OBSS. Stejná inspekce byla provedena den po startu, nyní zkoumala, zda nebyl štít poškozen při pobytu raketoplánu na stanici např. nárazem kosmického smetí. Kdyby bylo nějaké poškození objeveno, Endeavour by se vrátil na stanici a jeho posádka by počkala na vyslání jiného raketoplánu.

PŘISTÁNÍ RAKETOPLÁNU

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír hodiny před plánovaným přistáním upozorňoval, že ho může ohrozit déšť a zvýšená oblačnost. Šéf mise LeRoy Cain v sobotu odhadoval šance na vhodné počasí pro přistání v plánovaném termínu pouze 50 na 50. Počasí se však nakonec upravilo a raketoplán dosedl ve 3:20:31 UTC na runway letiště SLF (Shuttle Landing Facility) na floridském Mysu Canaveral.
"Přistání raketoplánu Endeavour zde v Kennedyho vesmírném středisku uzavřelo dokonalou misi na oběžné dráze," prohlásil Mike Moses z vesmírného centra na tiskové konferenci uspořádané krátce po přistání. "Raketoplán se choval bezchybně, posádka udělala vynikající práci... instalace Node 3 (Tranquility) a Cupoly, vše proběhlo perfektně. To jen svědčí o bezvadné práci všech zúčastněných týmů," dodal.
"Dnes večer zahájíme přípravu raketoplánu Endeavour na poslední let. Bude to znamenat milník pro vesmírný program a my k němu přistoupíme se vztyčenými hlavami a budeme připravovat loď jako vždy, aby byla v pořádku pro svou poslední misi. Je to trochu smutný, ale zároveň skvělý konec skvělého projektu a už se těšíme na další," doplnil Mosese na briefingu Mike Leinbach, který je odpovědný za řízení startů raketoplánů.