START ENDEAVOURU ODLOŽEN


Raketoplán Endeavour se nevydá na poslední cestu do vesmíru dřív než v neděli 8. května. Poslední start Endeavouru komplikují technické problémy. V den startu byla zjištěna porucha ohřívače kapaliny v jedné ze tří hydraulických jednotek raketoplánu, které mají na starost ovládání pohyblivých aerodynamických ploch raketoplánu, podvozku a naklánění trysek hlavních motorů SSME (Space Shuttle Main Engine). Předpisy NASA pro provedení startu vyžadují, aby všechny tři systémy byly plně funkční.
Ředitel startu Mike Leinbach proto přípravy k letu zrušil. V té chvíli zbývaly do startu pouze dvě hodiny, 57 minut a 16 vteřin.
Technici původně doufali, že bylo poškozeno pouze připojení ohřívače k elektrickým okruhům. Ukázalo se však, že je závada v elektrickém rozvaděči ALCA (Aft Load Control Assembly) a že bude nutné ho vyměnit. Po jeho zprovoznění se bude muset zařízení otestovat, a to si vyžádá nejméně 2 až 4 dny. Odborníci NASA proto odhadují, že raketoplán neodstartuje dřív než v neděli 8. května.
Jde přitom o ostře sledovanou událost. Na plánovaný páteční start dorazil mimo jiné i prezident Barack Obama, desítky tisíc oficiálních a několik set tisíc neoficiálních diváků.
Šestičlenná posádka Endeavouru zatím zamířila zpět do výcvikového střediska v Houstonu, kde zůstane do rozhodnutí o termínu startu. Ve zdejším středisku NASA čeká astronauty dodatečný nácvik na nadcházející misi.

OPRAVA RAKETOPLÁNU



ENDEAVOUR NEODSTARTUJE PŘED ŠESTNÁCTÝM KVĚTNEM

Raketoplán Endeavour neodstartuje dříve než 16. května, potvrdila NASA. "Stále je kolem toho hodně nejistoty, protože máme před sebou hodně práce. V pondělí se sejdeme a uvidí se, jak daleko se (technici) dostali přes víkend, ale termín 16. května zatím vypadá dobře," řekl mluvčí NASA Kyle Herring.
Start byl původně odložen o dva a tři dny. Potom ho americká vesmírná agentura postupně překládala na 8. května a 10. května. Pokud raketoplán neodstartuje do 26. května, bude odložen až na červen kvůli dalším plánům, které chce NASA realizovat. NASA také prodlouží misi o dva dny, takže potrvá šestnáct dní.

TERMÍN POTVRZEN

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) v pondělí 9. května na svých stránkách potvrdil datum startu raketoplánu Endeavour. Ten by se na svou poslední cestu vesmírem měl z floridského centra vydat 16. května v 8:56 místního času (14:56 SELČ). Ve čtvrtek 12. května by se měla na Floridu vrátit posádka raketoplánu z Houstonu, o den později se opět rozběhne oficiální odpočet ke startu.

POSÁDKA ENDEAVOURU SE VRÁTILA NA MYS


"Je skvělé být zpátky," řekl velitel Endeavouru Mark Kelly. "Oceňujeme práci technického týmu, který během uplynulých týdnů dokázal raketoplán připravit ke startu," dodal. Techniky NASA ocenil i pilot raketoplánu Greg Johnson. "Jako posádka přitahujeme pozornost, ale skuteční hrdinové jsou lidé z Kennedyho vesmírného střediska, kteří připravují raketoplány ke startu," prohlásil.
Podle meteorologů Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) je 70procentní šance, že počasí umožní, aby Endeavour v pondělí ve 14:56 SELČ odstartoval.


ZAČALO ODPOČÍTÁVÁNÍ

Hodiny odpočítávající čas do startu spustila NASA v pátek 13. května v sedm hodin ráno východoamerického času, to je hodinu po poledni SELČ.
Ještě před začátkem pátečního odpočtu uzavřeli technici nákladový prostor raketoplánu. "Náklad pro raketoplán je připraven na svém místě," potvrdil John Delay, vedoucí technik NASA.

KRTEČEK KONEČNĚ ODSTARTOVAL




Americký raketoplán Endeavour s šestičlennou posádkou dnes ve 14:56:28 SELČ úspěšně odstartoval ke svému poslednímu letu do vesmíru a během devíti minut dosáhl oběžné dráhy.
Startu v okolí Kennedyho vesmírného střediska přihlíželo na půl milionu lidí. Většina z nich dorazila svými auty, která zablokovala dálnici podél východního pobřeží Floridy.
Mezi diváky na tribuně pro čestné hosty na mysu Canaveral byla i kongresmanka Gabrielle Giffordsová, která se zotavuje z pokusu o atentát, při němž ji střelec zasáhl do hlavy. Její manžel Mark Kelly je velitelem letu. "Děkuji všem zaměstnancům, kteří se podíleli na stavbě a přípravě této výjimečné lodi," citovala agentura Reuters poslední slova kapitána před startem.

NA ISS MÍŘÍ "NEZNIČITELNÝ" ŽIVOČICH

Raketoplán Endeavour veze na ISS kromě lidské posádky a plyšového Krtečka také nenápadné hrdiny - milimetrové živočichy, kteří dovedou přežít extrémní podmínky otevřeného vesmíru. Vědci budou zkoumat, čemu za svou neobyčejnou odolnost vděčí.
V roce 2007 se málo známý tvor z kmene želvušek (Tardigrada) stal prvním zvířetem, který přežil vystavení vesmírnému prostoru. Triumfoval nad teplotami hluboko pod bodem mrazu, neúprosným slunečním větrem i vakuem bez kyslíku. V pondělí mikroskopický kosmonaut opět vyrazil do vesmíru na palubě raketoplánu Endeavour, aby pomohl vědcům pochopit, jak tohle "nejodolnější zvíře na Zemi" dokáže na krátkou dobu přežít i bez ní.
Želvušky v mikroskopu působí trochu neohrabaně - jako medvíďata. Angličané jim proto říkají water bears - vodní medvědi. A také moss piglets - mechová selátka. Podobná jména mají i v dalších jazycích.
Želvušky se připojily k dalším mikroskopickým organismům vybraným jako součást projektu zaměřeného na přežívání v extrémních podmínkách. Projekt BIOKIS sponzoruje Italská vesmírná agentura (ISA) a v jeho rámci se uskuteční sedm experimentů zkoumajících, jaké dopady má vesmírný let na organismy na molekulární úrovni.
Vědecký tým bude s využitím molekulární biologie zkoumat změny na genetické informaci organismů a zjišťovat, jak se jejich buňky fyzicky přizpůsobují, aby se vyrovnaly s extrémní dehydratací způsobenou vesmírným vakuem, a poškozením způsobeným sluneční kosmickou radiací.



Jeden z experimentů nazvaný TARDKISS vystaví kolonie želvušek různým úrovním ionizační radiace, což by mělo pomoci vědcům zjistit, jak dávky radiace ovlivňují způsob, jakým fungují buňky. Na želvušky se soustřeďuje pozornost vědců od roku 2007, kdy mise FOTON-M3 Evropské kosmické agentury (ESA) objevila jejich schopnost přežít ve vesmíru. Tito tvorové upadají v nepříznivých podmínkách do stavu, který se nazývá anabióza. V něm jsou nesmírně odolní vůči vnějším vlivům a vydrží sucho, osmihodinové ponoření do tekutého helia, zmražení téměř na absolutní nulu (-273 °C), var při 150 °C, koupel v organických rozpouštědlech, tlaky šestkrát vyšší než na dně Mariánského příkopu, vakuum, vysoké dávky ionizujícího kosmického záření... Želvušky dokážou v anabióze přežít radiaci až 570.000 radů (což je oproti člověku více než tisícinásobek).
Na celém světě žije asi 400 druhů želvušek, z toho v České republice 110 druhů. Patří mezi ně například medvíďátko obecné (Macrobiotus hufelandi) měřící asi 1 milimetr, které má kosmopolitní rozšíření, stejně jako želvuška zrnitá (Echiniscus granulosus), která měří jen 0,5 mm a žije stejně jako medvíďátko v mechu. Studie TARDKISS by mohla vědcům pomoci vyvinout techniky, jak chránit jiné organismy včetně člověka před extrémním stresem vesmírných podmínek, zvláště pak při misích mířících dál do naší sluneční soustavy.

STS-134 RENDEZVOUS PITCH MANEUVER, ANEB POVINNÉ SALTO

Právě při tomto manévru byly objeveny oděrky a škrábance na břiše raketoplánu. Nejvíce namáhané oblasti jako jsou náběžné hrany křídel, nebo nos orbiteru naštěstí poškozeny nejsou. Mluvčí NASA LeRoy Cain novinářům řekl, že zjištěná poškození posádku nijak neohrožují. Rozsah poškození se ještě upřesňuje. Bude-li zapotřebí, provedou detailní inspekci astronauti při výstupu do kosmu plánovaném na příští týden.
NASA podrobuje všechny raketoplány po startu pravidelné kontrole po tragickém neštěstí v roce 2003. Úlomky izolační pěny tehdy poškodily ochranný štít raketoplánu Columbia natolik, že při návratu na Zemi způsobily jeho zkázu.



ENDEAVOUR PŘISTÁL U ISS

Spojení raketoplánu se stanicí se uskutečnilo bez komplikací ve středu 18. května. "Houstone, stanice, potvrzuji přistání," oznámil ve 12:14 SELČ pilot Endeavouru Gregory Johnson. Již ve 13:38 SELČ, tedy mnohem dříve, než se očekávalo, mohl být otevřen spojovací tunel mezi raketoplánem a orbitální stanicí.
"Juhú, přijela návštěva!" jásavě uvítal příchozí astronaut Ron Garan. Počet obyvatel ISS se tak dočasně zdvojnásobil na celkem 12.

"LOVEC ANTIHMOTY" PŘIPOJEN KE STANICI

Spektrometr AMS-02, přezdívaný také jako "lovec antihmoty" byl 19. května úspěšně nainstalován na ISS. Robotickou paží raketoplánu, kterou ovládali letoví specialisté Andrew Feustel a Roberto Vittori, byl přístroj vyzvednut z nákladového prostoru raketoplánu a poté předán většímu staničnímu manipulátoru SSRMS (Space Station Remote Manipulator System). Pomocí tohoto manipulátoru následně v 11:46 SELČ astronauti nainstalovali spektrometr na příhradový nosník S3 hřbetu stanice.
Manipulátor stanice z modulu Cupola ovládali pilot raketoplánu Greg Johnson a letový specialista Greg Chamitoff.
Spektrometr bude na ISS fungovat po celou dobu její existence.




PRVNÍ KOSMICKÝ VÝSTUP

Tomuto výstupu předcházelo přenocování astronautů Andrewa Feustela a Grega Chamitoffa v modulu Quest, aby se v nízkém atmosférickém tlaku připravili na nadcházející misi.
Výstup byl naplánován na pátek 20. května a měl trvat šest a půl hodiny, ale po pěti hodinách pobytu v otevřeném kosmu zaregistrovalo řídící středisko, že čidlo oxidu uhličitého v Chamitoffově skafandru nefunguje. Operátoři NASA úroveň tohoto plynu sledují, protože je nedýchatelný a ve vyšších koncentracích může způsobit ztrátu vědomí a smrt. Úroveň oxidu uhličitého nebyla pravděpodobně vysoká, ale NASA kvůli nedostatku informací rozhodla, že astronauti již nedokončí instalaci antény na orbitální komplex ISS. Tento úkol by trval asi 45 minut, což podle řídícího střediska bylo příliš mnoho času. Místo upevňování antény dvojice astronautů nainstalovala osvětlení a provedla několik experimentů. Zároveň zapojila antény pro vnější bezdrátový komunikační systém, natáhla kabeláž, uchytila madla pro snadnější pohyb vně stanice a propojila vedení elektrické energie.
Pro Feustela byl páteční výstup do vesmíru čtvrtou prací ve volném kosmickém prostoru, pro Chamitoffa první. "Sen se mi splnil," prohlásil Chamitoff o výstupu. Feustel ještě během mise Endeavouru vystoupí do vesmíru dvakrát, Chamitoff jednou.

PAPEŽ BENEDIKT XVI. VOLAL DO NEBE

Papež Benedikt XVI. v sobotu 21. května uskutečnil první videohovor z Vatikánu. Spojil se s astronauty na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS).
„Drazí astronauti, jsem velmi šťasten, že mám tuto mimořádnou příležitost s vámi hovořit během vaší mise. Zvláště jsem vděčný za to, že mohu mluvit s tolika z vás, neboť jsou na palubě obě posádky,“ zahájil papež ranní konverzaci s ISS.
"Vítejte na vesmírné stanici, Vaše Svatosti," pozdravil papeže Dmitrij Kondraťjev, velitel Expedice 27 na ISS. Všichni astronauti papežovi zamávali, ten se usmál a zamával jim zpátky. Benedikt XVI. během hovoru seděl v křesle v knihovně svého vatikánského sídla. Ocenil odvahu astronautů a prohlásil o jejich misi, že je "dobrodružstvím" a cestou k "objevení kořenů lidskosti".
"Lidstvo prochází obdobím extremního pokroku na poli vědeckých znalostí a technických vynálezů. V tomto směru jste vy našimi reprezentanty," řekl papež.
Tým astronautů podle hlavy katolické církve "vede lidstvo v objevování nových míst a možností pro budoucnost a překračuje hranice každodenní existence".
Benedikt XVI. položil účastníkům mise pět otázek o jejich pobytu na ISS, potom se obrátil na dva italské členy týmu Roberta Vittoriho a Paola Nespoliho.
Nespolimu zemřela matka v době, kdy již byl ve vesmíru. "Cítíte se osamělý a izolovaný? Nebo spíš vnímáte jednotu skupiny, která vás zahrnuje pozorností a láskou?" zeptal se ho papež.
Nespoli odpověděl, že jeho kolegové mu pomáhají zvládnout smutek.
Papež také vyjádřil podporu americkému astronautovi Marku Kellymu, jehož žena, kongresmanka Gabrielle Giffordsová se zotavuje z poranění hlavy, které utrpěla, když ji v lednu postřelili na politickém mítinku v Arizoně.
Videohovor mezi Vatikánem a vesmírem trval 20 minut. Jeden z astronautů při závěrečném mávání využil beztížný stav a vznášel se nad hlavami svých kolegů. Papež se jeho kousku zasmál.

DRUHÝ VÝSTUP DO KOSMU

Andrew Feustel a Mike Fincke začali nedělní výstup propojením kabelu pro vedení čpavku mezi příhradovými nosníky P3 a P4 a doplněním asi dvou kilogramů čpavku do chladící smyčky nosníku P6. Při následném uklízení pracovního místa se z jedné hadice uvolnila trocha čpavku a řídící středisko mělo podezření, že zasáhla Feustela, který se nacházel jen kousek odtud. To by znamenalo zdlouhavé dekontaminační procedury v přechodové komoře před návratem do stanice, nakonec to ale nebylo třeba, protože Feustelův skafandr prohlédl jeho kolega a potvrdil, že čpavkem zasažen není.
"Je to prvotřídní průmyslový čpavek, takže musíme dávat mimořádný pozor, abychom se nepotřísnili nebo ho nevylili, protože by bylo poměrně nebezpečné, kdybychom ho na sobě přinesli dovnitř," prohlásil Fincke ještě před letem.
Fincke se poté přemístil k velkému otočnému kloubu SARJ (Solar Alpha Rotary Joint), který ovládá solární panely na levé straně ISS. Aby se k zařízení dostal a mohl ho promazat, musel odmontovat několik krytů. Už při uvolňování prvního z nich jeden ze šroubů nečekaně vyskočil, ale Fincke ho zachytil. Následně se uvolnil druhý šroub, který odplul do volného prostoru. Při odnímání krytů se navíc zasekla podložka mezi podkladem a krytím. Letová kontrola se obávala, že by se mohla dostat do soukolí mechanismu a poškodit ho, proto vyzvala k jemné práci. Problém se podařilo vyřešit. Fincke nakonec z bezpečnostních důvodů sejmul jen čtyři kryty místo původně zamýšlených šesti. I přesto pokračovaly problémy se šrouby, kdy jeden z nich opět vyskočil a Fincke se musel velmi snažit, aby ho zachytil. Fincke a Feustel společně promazávali klouby pomocí speciální pistole, která mazivo vstříkne tryskou přímo do soukolí. Tři z krytů následně vrátili zpět na místo, čtvrtý si vzali na ISS na pozdější prohlídku.
Poté ještě přišla řada na práci s robotickým manipulátorem Dextre (Feustel zde nainstaloval kryt na jednu z kamer a provedl promazání jedné Dextrovy paže) a instalaci dvou úchytek na uskladnění náhradních panelů radiátorů na segment S1.
Oba astronauti prošli přechodovou komorou do kosmu v 08:05 SELČ a zpět se vrátili v 16:12 SELČ. NASA původně plánovala standardní výstup na šest a půl hodiny, ale protože chtěla dokončit co nejvíce servisních úkolů, tak ho nakonec o téměř dvě hodiny prodloužila. Výstup Andrewa Feustela a Mikea Finckeho tak trval osm hodin a sedm minut a stal se šestým nejdelším v historii pobytů ve volném vesmíru.



PLÁČ VE VESMÍRU

Potřetí během posledních šesti dní vystoupila ve středu 25. května dvojice astronautů z raketoplánu Endeavour do volného kosmu.
Andrew Feustel a Michael Fincke vystoupili do vesmíru v 07:43 SELČ, poté co se na svůj úkol připravovali pomocí speciálních cvičení. Většinou astronauti noc před výstupem tráví v modulu Quest, ve sníženém tlaku, čímž se jim z krve vyplavoval dusík, který by jinak mohl při výstupu vytvořit bublinky v krvi. Tentokrát ale NASA vyzkoušela jiný postup, který se nazývá In-Suit Light Exercise, tedy lehké cvičení ve skafandru. A přesně to vystihuje celý postup – astronauti po oblečení skafandrů napodobují 50 minut chůzi a 50 minut odpočívají.
Hlavním úkolem třetího výstupu byla instalace platformy PDGF (Power and Data Grapple Fixture) na ruský modul Zarja. Tato platforma umožní staniční robotické paži SSRMS (Space Station Remote Manipulator System) pracovat i na "území" ruského segmentu stanice. Dále astronauti provedli instalaci kabeláže, která by měla zvýšit tok elektřiny do ruského segmentu. Také se dokončilo to, co se nestihlo při prvního výstupu. Astronauti připevnili důležité kabely k novým anténám na povrchu modulu Destiny. Ve vesmíru strávili sedm hodin, během kterých splnili všechny naplánované úkoly. A to přesto, že Andrew Feustel ve volném vesmíru bojoval se slzivým okem.
"Slzy ve vesmíru vám nestékají po tváři," řekl Feustel. "Tvoří takový slepenec kolem vaší oční bulvy," líčil astronaut, který během výstupu do kosmu ucítil v pravém oku ostrou bolest. Povšiml si, že se mu na vnitřku helmy odlupuje roztok proti zamžení. Roztok se mu dostal do oka a astronaut začal slzet.
"V pravém oku mě to bodá jako blázen." přiznal Feustel.
"Již jsme několikrát zaznamenali, že se při nanesení špatného množství roztok začal odlupovat a dostal se do očí astronauta," poznamenala Allison Bollingerová z řídícího centra NASA v Houstonu. Roztok proti zamžení připomíná mýdlo. "Pokud jste někdy měli v očích mýdlo, víte, jaký je to pocit," řekla Bollingerová.
Feustel si ale dokázal rychle poradit. Použil houbičku, nazývanou Valsalva, kterou astronauti běžně používají k ucpání nosu, pokud nastane změna tlaku a je nutné jej vyrovnat. "Byl schopen třít si oko Valsalvou, aby uvolnil slzy," sdělila Bollingerová.
Vycházka oficiálně skončila ve 14:37, když astronauti začali s napouštěním vzduchu do přechodové komory modulu Quest. Celkový čas výstupu je tedy 6 hodin a 54 minut.



1000 HODIN V KOSMU


Astronauti Mike Fincke a Gregory Chamitoff, členové posádky amerického raketoplánu Endeavour, 27. května ve 6:15 SELČ počtvrté a naposledy vystoupili do otevřeného kosmu. Jednalo se o vůbec poslední výstup do volného kosmu, který kdy vykonala posádka raketoplánu.
Dvojice "venku" nejdříve vyjmula z nákladového prostoru raketoplánu nástavec OBSS (Orbiter Boom Sensor System) pro inspekce tepelné ochrany a přichytila ho k příhradovému nosníku S1 kosmické stanice. Zde bude 15-timetrový nástavec čekat na svou příležitost v budoucnu jako prodloužení robotického manipulátoru SSRMS (Space Station Remote Manipulator System), kdy může pomoci astronautům dosáhnout vzdálených pracovních míst vně stanice. Po instalaci OBSS je americká čast stanice definitivně hotova.
"Fincke a Chamitoff v 5:02 (11:02 SELČ) překonali tisící hodinu práce na údržbě a budování ISS ve volném vesmíru," uvedla americká vesmírná agentura NASA. "Milník padl po čtyřech hodinách a 47 minutách dnešního výstupu, " upřesnila. NASA uvedla, že v celkovém součtu astronauti strávili údržbou a montážemi 1002 hodin a 37 minut rozložených do 159 výstupů.



KRTEČEK NA OBĚŽNÉ DRÁZE















LOUČENÍ S ISS


Loučení s ISS bylo tentokrát trošku sentimentální. Dva astronauti Mike Fincke a Gregory Chamitoff sehráli scénku, že nechtějí stanici po dobrém opustit. Jejich kolegové je proto museli na oko donutit násilím. "Násilí" zvítězilo a v neděli 29. 5. ve 13:23 SELČ se uzavřel průchod mezi raketoplánem a stanicí.
Raketoplán Endeavour se od stanice odpojil v pondělí 30. 5. v 5:55 SELČ. V té chvíli, přelétal nad bolívijským městem La Paz.
Krátce po provedení tradičního inspekčního obletu stanice provedl pilot raketoplánu Greg Johnson první separační zážeh hlavních motorů raketoplánu. Zcela netradičně oproti běžným zvyklostem byl odlet raketoplánu od orbitální stanice ve vzdálenosti cca 10km zastaven a raketoplán byl v 8:39 SELČ nasměrován dalším zážehem motorů OMS (Orbital Maneuvuring System) zpět ke stanici. Tento manévr byl součástí testu STORRM (Sensor Test for Orion Relative Navigation Risk Mitigation), v rámci kterého je testován optický navigační systém nové generace, který bude NASA v budoucnu používat pro přibližovací manévry nové lodi ORION.
Endeavour se při svém druhém přiblížení dostal až do vzdálenosti 290 metrů pod stanici, přičemž test nového laserového systému uspěl na jedničku. V 10:39 SELČ provedl Endeavour čtyřsekundový separační zážeh motorů OMS, díky kterému se začal rychlostí přibližně 1,5 km/h definitivně od orbitální stanice vzdalovat.

POSLEDNÍ PŘISTÁNÍ

Ve středu 1. června v 8:35 SELČ se naposledy dotkl runwaye 15 Kennedyho kosmického střediska raketoplán Endeavour.
"Je to smutné vidět ho naposledy přistávat, ale zanechává za sebou úžasné dědictví," řekl kapitán Mark Kelly.


Externí odkazy

STS-134 na stránkách NASA

STS-134 na stránkách encyklopedie WIKIPEDIE