:::: CYGNUS ORB-1 ::::

První operační let bezpilotní nákladní lodi Cygnus v rámci dvoumiliardového kontraktu komerční orbitální dopravy (COTS) mezi Orbital Sciences Corp. a americké kosmické agentury NASA.

SÉRIE ODKLADŮ

První operační let lodi Cygnus po úspěšné podzimní premiéře má zkrátka smůlu. V prosinci 2013 byl odvolán kvůli poruše chlazení na stanici ISS, v lednu posunut kvůli extrémním mrazům na východním pobřeží a 8. ledna byl zrušen kvůli včerejší bouři na Slunci, jejíž dceřinná radiace by mohla poškodit elektroniku nosné rakety.
První start vylepšené rakety Antares s novým horním stupněm Castor 30B měl přijít 18. prosince. ISS se v té době potýkala s problémy na chladícím okruhu. Bezpečnostní normy jsou v tomto směru jednoznačné – nedovolují přílet kosmické lodi, pokud nefunguje některý z významných staničních systémů. A právě chlazení mezi významné systémy patří. Sice se chvíli zdálo, že by mohl start dostat výjimku, raketa Antares se dokonce vydala na startovní rampu, ale nakonec tato možnost padla a nosič se vracel zpátky do montážní haly.
Start se přesunul na začátek ledna. Astronauti během dvou výstupů do volného kosmu opravili chladící systém a tak už na stanici nebylo nic, co by bránilo příletu zásobovací lodi. Jenže Cygnusu nebylo přáno. Na Severní Ameriku udeřila v plné síle arktická vlna, která nejenže přinesla velké množství sněhu, ale i nízké teploty a velmi silný vítr. Zkrátka a dobře počasí, které je pro start rakety krajně nevhodné. Cygnus tedy opět doplatil na chlad – ačkoliv tentokrát v trochu jiné formě. Po konzultaci s meteorology se podařilo přesunout start na 8. ledna, kdy mělo být počasí příznivější.
Zdálo se, že tentokrát to vyjde – nosná raketa i kosmická loď byly jako vždy ve výborném stavu, počasí přálo a ani ISS nehlásila žádné problémy. Šestého ledna tedy Antares znovu zamířil na startovní rampu. Mohlo by tedy něco startu zabránit? Ukázalo se, že mohlo. Start naplánovaný na 19:33 SEČ byl v průběhu dne odvolán. Příčina není pozemského rázu a dokonce nemá původ ani na ISS. Za viníkem musíme cestovat mnohem dál – asi nějakých 147 milionů kilometrů od Země.

Už před několika dny zaznamenali astronomové na naší nejbližší hvězdě, Slunci, velkou skupinu skvrn, která byla vidět i pouhým okem. Dalo se očekávat, že se jedná o předzvěst sluneční erupce. A ta skutečně přišla – 7. ledna zaznamenaly přístroje sledující aktivitu Slunce erupci třídy X, konkrétně X1,2. Výron koronární hmoty cestující rychlostí 2400 km/s má Zemi zasáhnout dnes, 9. ledna v 1:38 SEČ. Zástupci společnosti usoudili, že je příliš riskantní poslat loď na oběžnou dráhu, pokud se k Zemi řítí oblak koronární hmoty. Země je sice chráněná van Allenovými pásy, které se starají o zachytávání nabitých částic, ovšem tato exploze vyvrhla velké množství materiálu a dá se proto očekávat, že nabitých částic bude víc než obvykle. Pro obyvatele na Zemi to neznamená vůbec nic, takových erupcí už jsme zažili bezpočet, takže jediným důsledkem mohou být krásné polární záře.
Ale na oběžné dráze je tomu jinak. Citlivá elektronika může být poškozená zásahem nabité částice. Především je tu fakt, že Antares je pořád ještě neotestovaná raketa – vždyť v kosmu byla zatím pouze dvakrát. Je proto potřeba zajistit jí co možná nejlepší podmínky a ne ji v ostrém provozu záměrně vystavovat možným problémům. Zvýšená radiace by totiž mohla ovlivnit palubní avioniku. Je možné, že by Antares současnou situaci zvládl bez problémů, ale společnost Orbital nechce evidentně nic riskovat.
(převzato ze serveru BLOG.KOSMONAUTIX.CZ)

KONEČNĚ START

Po pečlivém zvážení všech faktorů byl start 9. ledna 2014 povolen! Oficiální odpočet se rozběhl v 10:07 SEČ, start proběhne v 19:07 SEČ. Nejsou hlášeny žádné významné technické potíže a počasí dává šanci 95 procent.
A skutečně po sérii odkladů a menších zádrhelů v 19:07 SEČ z kosmodromu Wallops ve Virginii odstartovala raketa Antares společnosti Orbital Sciences Corp. a o deset minut později vypustila na oběžnou dráhu loď Cygnus se 1461 kilogramy nákladu pro stanici ISS. K ní má loď dorazit v neděli 12. ledna.

SPOJENÍ S ISS

Cygnus se podle plánu přiblížil v automatickém režimu těsně k trupu ISS, a poté ho posádka zachytila s pomocí sedmnáctimetrového robotického ramene.
Stalo se tak v neděli 12. ledna 2014 ve 12:08 SEČ, když ISS přelétala nad Indickým oceánem. Náročnou akci řídili americký astronaut Michael Hopkins a jeho japonský kolega Koiči Wakata. Operace byla řízena z vyhlídkového modulu Cupola. Ve 12:11 SEČ astronaut Mike Hopkins z paluby stanice, který se setkává při své misi již s druhou lodí Orbital Sciences, gratuluje firmě z oběžné dráhy.
Ve 12:14 SEČ přebírá ovládání robotické paže řídící středisko v Houstonu a okolo 13:40 SEČ, možná dříve, by měli letoví kontroloři připojit loď na spodní port modulu Harmony. Zde Cygnus zůstane do poloviny února, kdy uvolní místo další soukromé lodi, Dragonu (start 22. 2. 2014).
Ve 14:05 SEČ se na 42 dnů stává Cygnus pevnou součástí stanice ISS.
V režimu komerčního letu cestovala zásobovací loď společnosti Orbital Sciences k ISS poprvé. V letošním roce by Cygnusy měly k ISS letět ještě dvakrát a dopravit tam celkem 5,5 tuny nákladu. Podle NASA čeká Orbital Sciences do roku 2016 nejméně osm takovýchto misí.

DÁRKY BUDOU

Nový vesmírný "kamion" na ISS dopravil především potraviny a vybavení pro posádku. Na palubě má ale i náhradní součásti a vědecké experimenty. Na přípravě a provedení 23 výzkumných pokusů se podle NASA podílelo i veliké množství studentů. V rámci jednoho z nich například poslali na ISS mravence, aby porovnali rozdílnost jejich chování ve vesmíru a na Zemi.
Posádce ISS doručil Cygnus i vánoční dárky, jejichž včasné předání znemožnil odklad prosincového startu. Viceprezident Orbital Sciences Frank Culbertson před startem novináře ujistil, že dárky se kvůli odkladu neměnily. Zásobovací loď už jednu misi k orbitálnímu komplexu úspěšně provedla, byl to ale jen testovací let (CYGNUS-ORB-D1) s 600 kilogramy nákladu. Loď na ISS zakotvila 29. září 2013 a o necelý měsíc později, po vyložení dopravené zásilky a naložení odpadu, se odpojila a při sestupu do atmosféry plánovaně zanikla. Vzhledem k tomu, že jde o jednorázový zásobovací modul, čeká Cygnus stejný osud i po nynějším prvním oficiálním letu. Předběžně po 42 dnech společného kroužení kolem Země se naplněn odpadem od ISS odpojí a při sestupu shoří.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

ANTARES A - ONE

CYGNUS-ORB-D1