APOLLO 1 (AS 204)

posádka: Virgil "Gus" Grissom, Ed White, Roger Chaffee
hmotnost lodi: CSM 20 412kg
nosná raketa: Saturn IB
start: simulovaný (21.2. 1967 - plánovaný)
přistání: neuskutečnilo se (7.3.1967 - plánované)
trvání letu: neuskutečnil se

Apollo 1 byl simulovaný start nové kosmické lodi č.012.

Apollo 1 byla drahá, těžká, komplikovaná vesmírná lod' s tisíci různými systémy, které pro zaručení úspěšností letu musely navzájem perfektně fungovat.

SIMULÁTOR

Na pomoc astronautům v jejich výcviku tu byla stacionární replika Apolla 1, perfektní kopie každého knoflíku, číselníku, rukojeti a ovládacího tlačítka. Tohoto dne byl Gusův hněv zaměřen na chlapíka, jenž měl na starost to, aby simulátor, co se bezpečnosti a funkčnosti týče, pracoval naprosto stejně jako vlastní lod'. Tento muž, jménem Riley McCafferty, se pod Grissomovými výtkami neklidně choulil.
Pracovní tým právě dokončil revizi skutečného Apolla 1, neboli vesmírné lodi č.012, jak byla vedena u výrobce, North American Aviation z Downey v Kalifornii, kde inženýři na popud NASA pracovali z důvodu konstrukčních změna a jiných úprav na tři směny. Během pár minut potom, co se připoutal k sedadlu simulátoru, se Grissom musel držet, aby taktak nevyletěl z kůže. Simulátor se od lodi číslo 012 lišil v tak důležitých detailech, že měl Gus pocit, že je to naprostá ztráta času. Zavolal si McCaffertyho a oslovil jej nevybíravými slovy. "Do háje, Riley," spustil ostře velitel Apolla 1, "ten simulátor je úplně na nic! Proč jste ho neupravili podle posledních požadavků? V tolika věcech se liší od skutečné kosmické lodi. Je dobrý akorát tak na dvě věci..."
"Ale..."
"Riley, stojí za hovno!" zařval Gus a společně s ostatními členy posádky se hrabal ven ze simulátoru.
Riley vysvětloval, že inženýři z Downey dělali u 012 stovky úprav a změn a že provést totéž u simulátoru zabere čas.
Gus se na něj jen mlčky díval.
Bylo zhola nemožné udržet tisk, aby si nebral na paškál nepřetržitá zdržení a napětí ve vztazích mezi posádkou Apolla 1 a zaměstnanci NASA. Problémy se simulátorem a příprava na let, jenž byl opakovaně odkládán, nebyly jediným zdrojem tlaku na Grissoma. Jako velitel letu Apolla 1 se stal hromosvodem stížností a palčivých poznámek, že program Apollo je samolibý a postupuje dopředu k vytyčenému cíli poslat Američany na Měsíc příliš pomalu.

KOSMICKÁ LOD' ČÍSLO 012


Z kosmické lodi se i podle nejshovívavějších hodnocení vylupoval křáp skutečně mizerné pověsti. Existují různé rozhrkané rachotiny, některá může být vcelku neškodný krám. Apollo však bylo vyloženě nebezpečné. V ranějších fázích vývoje a testování této lodi se stalo, že když se inženýři pokoušeli spustit trysku hlavního motoru pomocné sekce - toho, který měl pracovat tak dokonale, aby lod' dopravil na oběžnou dráhu kolem Měsíce a pak ji vyslal na zpáteční cestu domů - , roztřásla se jako čajový hrníček. Při jedné zkoušce přistání do vody praskl tepelný štít lodi a velitelský modul se potopil na dno tovární testovací nádrže jako kovadlina za 35 milionů dolarů. Kontrolní systémy životních podmínek již zaznamenaly na 200 jednotlivých selhání. Kosmická lod' jako celek jich nahromadila zhruba 20 000. Gus Grissom během jednoho testu ve výrobním závodě posadil na špici velitelského modulu citron a znechuceně odešel.
"Já ti nevím, Gusi," řekl Schirra (velitel záložní posádky) když se později setkal s Grissomem a ředitelem programu Apollo Joem Sheou v obytných prostorách posádky na Mysu. "Na tý lodi není nic špatnýho, na co bych moh ukázat prstem, ale jsem ti z ní nějak nesvůj. Něco mi tam prostě správně nezvoní."
Nakonec díky technickým pracovníkům, kteří pracovali přesčas, poháněni jedovatými řečmi a urážkami Guse Grissoma a ostatními vedoucími týmu Apollo, kosmická lod' č.012 prošla výslednou revizí a byla se svojí nosnou raketou Saturn 1B první týden v lednu přemístěna na odpalovací rampu číslo třicet čtyři.

VAROVÁNÍ

V pátek 27.ledna 1967 měl proběhnout finální test lodi a rakety. Vše mělo být jako při skutečném startu, pouze nádrže Saturnu 1B byly prázdné. Předtím měl ješte sice proběhnout kompletní test všech lodních operačních systémů včetně napuštění lodi stoprocentním kyslíkem, ale bez posádky. Pod časovým tlakem se NASA rozhodla tento test zrušit a přešla rovnou ke generálce, se stoprocentním kyslíkem a posádkou ve skafandrech.
Dopoledne v den testu Grissom, White a Chaffee brzy společně poobědvali s manažerem lodi Apollo Joem Sheaem, ředitelem letových operací Dekem Slaytonem a velitelem záložní posádky Wally Schirrou, v místnosti, náležející k prostorám vymezeným astronautům. "Kosmická lod' trpěla spoustou komunikačních problémů," vzpomínal potom Slayton, "a Gus chtěl Joeovi dát trochu zabrat, trochu jej za to zpražit."
Shea nechtěl žádné hádky. Věděl o potížích lodi Apollo. Byl hromosvodem, který zachycoval většinu kritiky, mužem NASA, jenž musel popohánět North American Aviation k lepším pracovním výkonům. Před pouhými šesti týdny, v otevřené a objasňující tiskové konferenci přiznal, že Apollo má problémy, že projekt postihlo více než 20 000 poruch, většinou triviálního rázu, vyskytlo se ale i dost vážných potíží, které působili velké starosti. Shea to komentoval: "Doufáme, že problematické věci, které prošly bez povšimnutí, nemají nic co do činění s bezpečností."
"Náhle," vyprávěl Deke, Gus navrhl Sheovi, "Sakra, Joe, když si myslíš, že ten bastard bude lítat, pročpak nezvedneš zadek a nesedneš si do kabiny s náma, abys vyzkoušel, jaký to je?"
"Joeovi se ta myšlenka moc nezamlouvala. Nedávalo mu to žádný smysl a řekl Gusovi, že bude sledovat test z krytu. Pak, po tom, co jsem o celé věci trošku popřemýšlel, jsem si řekl, sakra, možná to není tak špatný nápad, vlést si tam s ostatními třemi chlapy, abych to měl z první ruky, jak ten systém skutečně funguje. Vlastně jsem už byl rozhodnut, když jsme odcházeli k odpalovací rampě."
"Ale když jsme tam došli a začali chlapy šibovat do lodi, bylo najednou jasné, že at' už mě připojí k jakémukoliv komunikačnímu zařízení, bude to stejně na houby, protože nebude to samé, co používají Gus a ostatní chlapi. Takže jsem se na poslední chvíli rozmyslel, že s nimi nejdu. Místo toho jsem šel do krytu."
Těsně před tím, než Gus vklouzl do kabiny Apolla, jej zadržel Wally Schirra. Wallymu se konstrukce poklopů průlezu do kabiny Apolla hrubě nezamlouvala. Podle něj měl být konstruován s rychlootevíracím explozivním mechanizmem, jenž fungoval rychle jako ten, co byl použit v Mercury. Schirra měl z kabiny 012 špatný pocit. Poklop měl dvojitý plášt'. Musel se otvírat ručně. V nouzovém případě bylo nutno otevřít nejprve poklopy obou plášt'ů a pak uvolnit třetí poklop, jenž byl součástí ochranného kovového štítu, který chránil Apollo během startu. Inženýři jej navrhli tak, aby neš'tastnou náhodou po cestě na Měsíc nebo namáhavým sestupem zpátky atosférou, kdy se bude Apollo řítit k Zemi rychlostí vyšší než dvacet čtyři tisíc mil za hodinu, neodlétl. Toto konstrukční řešení se ironicky vynořilo po tom, co se Grissomova kabina potopila při letu MERCURY 4, když byl poklop z nevysvětlitelných důvodů po přistání v moři patronou odpálen.
"Poslouchej mě, Gusi," řekl Wally svému příteli. Bude ti to trvat minimálně devadesát vteřin, než všechny ty poklopy otevřeš. Kdyby se vyskytl problém, třeba i komunikační, vylezte z kabiny hned ven, dokud se to nevyřeší. Rozuměls?"
"Rozuměl." Gus varování slyšel a uložil si je někam dozadu do hlavy.

START "NA SUCHO"

"Jsme připraveni začít počítat." Slova přišla z krytu a od pracovníků, kteří měli na starost obrovskou ocelovou věž s ochozem a můstkem obklopující kombinaci rakety saturn 1B a Apolla 1.
"Všichni se připravte."
Odpočítávání bylo spuštěno. Generálka "na sucho" začala. Zkouška zvaná "vytažení ze zásuvek". Jakmile simulované odpočítávání dosáhne nuly, Apollo 1 přejde k další fázi, "startu na sucho". Vše kromě naplnění palivem a vlastního startu. Všichni tři členové posádky, oblečeni do skafandrů, se připoutali do sedadel kabiny. Grissom nalevo, White uprostřed a Chaffee napravo. Technici neprodyšně uzavřeli poklop lodi. Všichni tři ted' byli pevně zavřeni v lodi, odkud nemohli ven dříve než za devadesát až stodvacet sekund.
Odpočítávání začalo. "Potvrd'te vzduchotěsné uzavření poklopu," ozvalo se z řídícího střediska. Do kabiny byl poté napumpován stoprocentní kyslík, kvůli zproštění jakýchkoliv kontaminátů. Tomu právě vyhovoval vysoký obsah a tlak kyslíku v kabině.
Test byl sledován ze tří venkovních míst. Z "bílého pokoje", na uzavřené plošině na podlaží číslo osm, na úrovni ochozu a můstku, kde bylo v pohotovosti pět techniků z North American Aviation pro případ, že by nastaly nějaké mimořádné okolnosti.
V důmyslném krytu půl kilometru od rakety, byli pracovníci, kteří měli na starosti kontrolu systémů rakety. O sedm kilometrů dále vedly do operační budovy elektronické "šlachy", jež pak podzemím dosahovaly až k vesmírné lodi, kontrolované z řídící místnosti ACE (Automatic Check-out Equipment - automatické kontrolní zařízení). Pouze dvě osoby, každá z jednoho zmíněného místa, měly povoleno komunikovat přímo s kosmonauty. Skip Chauvin, elektronický genius, který zastával místo vedoucího testů kosmické lodi, se usadilv místnosti ACE. V krytu to byl Stuart Roosa, nedávný přírůstek do řad astronautů, jenž tu byl proto, aby se jako spojovatel s posádkou otrkal.
Odpočítávání na Kennedyho mysu neprobíhalo dobře. Od doby, kdy se členové posádky připoutali do svých křesel, což bylo asi v jednu odpoledne, začala kosmická lod' Apollo naplňovat nejhorší očekávání svých kritiků. Když Grissom poprvé připojil nohavici svého skafandru k zásobárně kyslíku ve velitelském modulu, hlásil, že mu do přilby proudí nepříjemný kyselý zápach. Odér se brzy vytratil a pracovníci týmu zajišt'ující kontrolu životních podmínek přislíbili, že se na to podívají. Krátce nato narazili astronauti také na rozčilující potíže v komunikaci s pozemním personálem, a ty je provázely po celou dobu. Vysílání na Chaffeeho kanálu bylo víceméně čisté, Whiteho v nejlepším případě kolísavé a Grissomovi to ve spojení syčelo a praskalo jako laciná příruční vysílačka v elektrické bouři.
"Jak od nás můžete čekat, že budeme hovořit z Měsíce," stěžoval si velitel do prakání poruch, "když se nedá komunikovat ani mezi rampou a krytem?"
"Počkej," doneslo se od Chauvina. Opět a opět ta statika. Odpočítávání se natahovalo na nekonečné hodiny.
Pomalu, zdrženlivě se potácelo odpočítávání od jednoho průšvihu ke druhému, až se zastavilo u času T-minus deset minut.
"Hergot, ted' už nejde vypnout ani můj mikrofon!" stěžoval si Gus. Komunikace touto linkou byla na elektrické bázi. Elektrický systém byl čím dál v horším stavu.
Chauvin okamžitě zastavil odpočítávání, připraven problém diagnostikovat a uvést vše do normálního stavu. Už bylo po šesté hodině. Posádka byla v kabině déle než pět hodin. Někdo to komentoval, že John Glenn obletěl v MERCURY 6 třikrát Zemi za dobu kratší než pět hodin. Nálada byla mizerná.
Jeden z inženýrů se spojil se Chauvinem. "Zrušme to tu dneska. Takhle je to na celé věky. Bude lepší, když to vypneme a uděláme celý test znovu."
Chauvin zavrtěl hlavou. Čas byl důležitější. Začínalo to být zatraceně vážné se všemi těmi stresy a narůstajícím tlakem proto, aby tato lod' vzlétla nahoru, na oběžnou dráhu. Houston byl nepříjemný, a navíc tam byl ten neoficiální tlak z Bílého domu, což se proslýchalo z řad NASA. Chauvin připomněl svému týmu, že at' už jsou komunikace, mírně řečeno, na nic, nejsou primárním důvodem testu. Cítil, že jsou už blízko ukončení testu "na sucho" a ověření palubních systémů a nařídil v něm pokračovat. Problém s Gussovým mikrofonem prostě obešli. Celou potíž nezpůsobilo patrně nic jiného než uvolněný drátek. Naplánovali tedy pokračování v odpočítávání na 18:31.

V KABINĚ HOŘÍ

Odpočítávání se zastavilo na čase T minus 11 minut. Do simulovaného startu zbývalo oněch jedenáct minut. Tehdy si technici sledující na monitoru záběr na velitelský modul povšimli náhlého pohybu za oknem průlezu, nějakého stínu, který se rychle míhal přes obrazovku. Vzápětí se ve sluchátkách i v reproduktorech ozval výkřik jednoho z kosmonautů.
"Hoříme!" To volal nováček Roger Chaffee.
Plameny zaregistrovali také Grissom a White. O dvě vteřiny později slyšeli zděšení technici, kteří se ještě nezmohli na jakoukoli akci, naléhavý hlas Edwarda White: "Požár v kabině!"
Letový lékař vzhlédl od svého stolu a uviděl, že Whiteovi prudce vyskočil srdeční tep. Pracovníci kontroly životních podmínek se podívali na nabíhající údaje a všimli si, že detektory pohybu zaznamenávají uvnitř lodi zběsilou aktivitu. Nahoře na můstku uslyšel Gleaves, mechanik který sledoval vysílání ve sluchátkách, náhlé zasyčení vycházející z velitelského modulu, jako kdyby Grissom otevíral kyslíkový průduch, aby z lodi vypustil atmosféru - přesně to, co by jste udělali, kdybyste se pokoušeli udusit oheň. V atmosféře z čistého kyslíku se oheň uvnitř kabiny šířil závratně rychle. Grissom s Whitem opustili svá místa a snažili se otevřít vstupní otvor do kosmické lodi. Chaffee zůstal v sedačce a udržoval spojení, jak to přikazovaly bezpečnostní a havarijní předpisy. Opět se ukázalo, že ani pud sebezáchovy nedokáže zvítězit na dokonalým výcvikem, nad tím, co psychologové nazývají automatismy a co po určité době pronikne člověku až do morku kostí, a on tak jedná, protože se naučil, že tak jednat má a musí.
Ve chvíli kdy došlo k jiskření pod sedadlem Guse Grissoma, což způsobilo onen výbuch a požár, pracovalo na různých podlažích lešení můstku dvacet sedm mužů. Včetně pěti, kteří byli v "bílém pokoji" u vstupního poklopu nula dvanáctky.
Když vedoucí rampy Donald Babbitt slyšel trýznivé výkřiky z kosmické lodi, na setinu sekundy strnul. Pak ale začal jednat. jeho hlas bylo slyšet po celém podlaží: "Vytáhněte je ven!" James Gleaves, jenž byl kabině nejblíže, se rychle otočil, aby jim pomohl otevřít poklop průlezu. Babbitt se už hnal od svého pracovního stolu, aby udeřil do knoflíku nouzového volání, vedoucího do krytu.
Měl akorát čas na to, aby spustil poplach. Z Apolla vyšlehl oslepující záblesk a tlaková vlna výbuchu jej srazila na kolena. Pět mužů na podlaží číslo osm se odpotácelo dozadu, otřeseni tlakovou vlnou a snažili se uniknout žáru a zuřícímu ohni. Omámeni klopýtali po otočném rameni můstku. druhý výbuch je dostihl, zrovna když se dopotáceli k výtahu. Tam se zastavili. Babbitt chytil jednoho z mužů, jenž měl na hlavě sluchátka s mikrofonem, a otočil jej k sobě. Křičel na něj: "Hoříme! Potřebuju okamžitě hasiče, záchranku a hasící přístroje!"
Tým techniků s Babbitem v čele zápasící s dechem a dusící se kouřem, který se rozlezl po celém podlaží a otočném můstku, bez váhání popadli každý hasící přístroj, jenž jim přišel pod ruku. Tváře sežehnuté žárem, ruce popálené plameny šlehajícími z Apolla, s vědomím, že je výbušné látky mohou kdykoliv usmrtit, vrhali se k lodi a stříkali na poklop průlezu ve snaze zchladit jej tak, aby ho mohli otevřít rukama, ze kterých jim už odpadávala spálená kůže.
V zásobovací stanici našel systémový technik L.Reece uskladněné plynové masky a přinesl je dusícím se členům personálu rampy. Gleaves se pokoušel odstranit proužek lepící pásky, aby masku aktivoval, a s absurdní jasnozřivostí si všiml, že páska má stejnou barvu jako okolní plocha masky a v dýmu je skoro nemožné ji rozeznat. Babbit už měl masku aktivovanou a nasazenou, ale zjistil, že proti hustému kouři byly tyto masky, původně navržené proti parám z vyteklého paliva, neúčinné. Ale zůstali. V příšerném žáru, zaplaveni vlnou horka, jedovatými výpary a dusivým kouřem, bojovali hasícími přístroji s plameny.
Bojovali s požárem, dokud mohli. Než je kouř a výpary oslepily. Ustoupili vzad, aby umožnili přístup k poklopu dalším. Hned jak byli tito muži zmoženi, nastoupila opět původní sestava. Střídali se v několika vlnách, aby mohli otevřít poklop a astronauty uvězněné uvnitř zachránit.
Rádiové spojení s lodí již bylo přerušeno.
Technik Wiliam Schneider na šestém poschodí zaslechl shora výkřiky a běžel k výtahu, aby se vyvezl nahoru do osmičky. Zdviž však právě odjela, a tak se vrhl ke schodišti. Cestou nahoru zjistil, že se oheň ted' plazí dolů do pater 6 a 7 a zasahuje pomocný modul lodi, velký válec s vybavením zajišt'ujícím činnost kabiny pro kosmonauty. Popadl hasící přístroj a začal dost bezvýsledně chrlit oxid uhličitý do dveří, jež vedly k tryskám modulu. Mechanik Wiliam Medcalf dole na 4. poschodí zaslechl poplašný křik a vrhl se do jiného výtahu, aby se dopravil do osmého patra. Když dorazil, padl na něho začouzený Babbitt s široce vyvalenýma očima, který křičel: "Dva hasiče, hned ted'! Mám tam uvnitř posádku a chci je dostat ven!"
Medcalf ohlásil poplach vysílačkou do požární stanice na Mysu. Upozornil je, že potřebují vozy ke startovacímu komplexu číslo 34. Když Medcalf vpadl do bílé komory, málem zakopl o muže z rampy, kteří se už vzdali pokusů s mizernými netěsnícími maskami a nyní se plazili k lodi a zpátky těsně pod hranicí nejhustšího kouře. Zápolili se západkami poklopu, dokud jim nedošly síly. Gleaves byl téměř v bezvědomí a Babbitt ho od velitelského modulu poslal pryč.
Než se jim podařilo poklop otevřít, uplynulo několik dalších minut, a i pak to šlo jen zčásti - nahoře se rozevřela sotva patnácticentimetrová škvíra. stačilo to však k tomu, aby se z vnitřku lodi uvolnil závěrečný výron horka a dýmu a ukázalo se, že oheň je konečně zažehnán. Po dalším páčení a manipulování se Babbittovi podařilo průlez uvolnit a shodit ho dovnitř kabiny mezi stěnu a opěradla křesel astronautů. Pak vyčerpaně klesl vedle lodi.
Systémový technik Reece byl první, kdo pohlédl do jícnu vyhořelého Apolla. V hlubokém rozrušení strčil hlavu dovnitř. V temnotě uviděl blikat několik výstražných světýlek na ovládacím panelu a slabé osvětlení na straně velitele Snažil se nasoukat dovnitř, kde byla spousta dýmu a tma. Jako slepec hmatal po prostředním sedadle, ale místo Eda Whita, jemuž to místo patřilo, nahmatal jen spálený potah sedadla a žhavý popel. Strhl masku a křičel jako šílený: "Je tady někdo?!"
Vypadalo to, jako by ti tři muži ve skafandrech zmizeli, jako by kamsi z lodi odešli jen jim známou tajnou chodbou a v posledních chvílích doslova zázračně unikli před smrtícím ohněm.
Vždyt' Reece je opravdu neviděl! Ani nenahmatal jejich skafandry!
Technici Hawkins, Medcalf a Clemmons ho odtáhli. Přinesli silné světlomety a namířili je do nitra doutnající kabiny. Paprsky se prodíraly přes převalující dým. Medcalf si strhl masku, aby lépe viděl, ale štiplavý kouř ho málem srazil na kolena. Vysunul se ze vstupního otvoru a s vytřeštěnýma očima se podíval na Babitta. Vyhrkl: "Nic z nich nezůstalo!"
Babbit se vrhl do lodi. Oči se pomalu vzpamatovávaly a Babbitt uviděl, že uvnitř něco nepochybně je. Přímo před sebou spatřil Eda Whitea - ležel na zádech s rukama nad hlavou a natahoval se k místu, kde býval průlez. Zleva byl vidět Grissom, trochu natočený směrem k Whiteovi, jak se natahoval přes paže mladšího člena posádky k témuž chybějícímu průlezu. Roger Chaffee se ztrácel v šeru a Babbitt soudil, že je zřejmě připoután ve svém křesle. Jak se učili při nácviku úniku v nebezpečí, velitel apilot měli manipulovat s poklopem a mladší člen posádky měl zůstat na svém místě. Chaffee tam bezpochyby byl, trpělivě čekal - ted' už navěky - na své starší kolegy, než dokončí nacvičenou práci.
Zezadu si razil cestu shlukem lidí ke kosmické lodi James Burch z hasičské jednotky na Kennedyho mysu. Burch - na rozdíl od ostatních přítomných - už podobný výjev viděl.
Protáhl se průlezem do kabiny se silnou svítilnou v ruce. Uvnitř bylo všechno pokryto silnou vrstvou popela a seškvařené umělé hmoty, přístroje shořely a popraskaly, mnohé kabelové spoje se doslova vypařily.
Pod sebou uviděl Burch botu a nohu ve skafandru. Sáhl po ní a zatáhl. V pevné rukavici ucítil, jak se látka a guma skafandru uvolňuje a roztéká. Bota mu zůstala v ruce. Uviděl chodidlo, hmátl výš a ucítil lýtko. Kůže byla pevná, netrhala se a neodpadla s tkání, jak tomu bývá u spálených lidí. Bylo to zvláštní. Plameny zničily kabinu, děsivý žár takřka roztavil skafandry, ale těl se nedotkl.
Pak Burch uviděl i těla dalších dvou mužů z posádky. Bylo mu jasné, že je to konec. Vysoukal se ven. Všichni stáli a upřeně se na něj dívali.
"Všichni jsou mrtví," hlesl tiše Burch.

PO POŽÁRU

Ostatky kosmonautů odvezli ze startovací rampy v uzavřeném voze až po 7 hodinách. Vyžádala si to rekonstrukce celé tragédie. Oficiální zpráva uvedla, že podle nálezu patologů bylo hlavní příčinou smrti kosmonautů udušení dýmem a že následky popálení byly až druhotnou příčinou.
Gus Grissom byl pohřben na hřbitově Arlington National Cemetery. Salvy z pušek prořízly vzduch, trubač zatroubil smutnou, dojemnou večerku a nad hlavami přehřměly v posledním pozdravu stíhačky Phantom. Šest mužů v uniformách stálo vážně a nepohnutě v pozoru. Původně jich bylo sedm. Sedm amerických astronautů. Po osmi letech odvážných výkonů tragédie vyrvala jednoho z jejich hrdých členů. Prezident Spojených států Johnson, truchlící rodina, vysocí vládní úředníci a vedení kosmického programu, muži i ženy, všichni tam stáli s nimi.
O tři hodiny později se poslední pozdrav opakoval. Tktlivé tóny trumpety, řev stíhaček a Roger Chaffee byl uložen ke svému poslednímu odpočinku po Grissomově boku. V tentýž den se odebral na svou poslední cestu, na útes nad řekou Hudson, na svůj milovaný West Point, Ed White.
Bylo po všem.
Začalo vyšetřování. Ve speciální komisi seděli výhradně lidé osobně vybraní ředitelem Webbem. Šest ze sedmi byli stálí zaměstnanci NASA a sedmým členem se stal kosmonaut Frank Borman. Hlavní vyšetřovací komise měla k ruce další pracovní podskupiny. I v nich byli kosmonauti, většinou naprostí zelenáči, pokud šlo o starty do kosmu, ale jinak zkušení piloti a zdatní specialisté s dobrou technickou přípravou. Všem bylo jasné, že najít skutečnou příčinu katastrofy je spíše nemožné.
Jako nejpravděpodobnější příčina požáru bylo uvedeno přeskočení elektrické jiskry na vadném vedení. Vyšetřovatelé objevili, že byla porušena izolace drátů pod malými dvířky kontroly kvality vzduchu. Izolace mohla být požkozena i třením drátů o zmíněná kovová dvířka. Dále bylo uvedeno dalších devět možných příčin. Každá z nich uváděla selhání elektrického systému v té samé oblasti - pod sedadlem Guse Grissoma.
Jako viníci byla označena NASA a North American Aviation. Tento tým byl kritizován za špatné řízení, lehkomyslnost, nedbalost a selhání v poskytnutí adekvátní bezpečnosti astronautům. "Při vyšetřování komise vyšlo najevo mnoho nedostatků konstrukce, techniky, výroby a technické kontroly ...nesčetné příklady vadné elektrické instalace, konstrukce a špatně provedené odborné práce," a v neposlední řadě i vadně svařené a pájené spoje trubek, ve kterých kosmickou lodí cirkulovala hořlavá chladicí kapalina.
Zástupci NASA a North American Aviation s výsledkem zprávy souhlasili, vinu uznali a při novém volání do zbraně se postavili k bezpečnosti a obnovení projektu Apollo pozitivně. V NASA došlo k početným personálním změnám. Zrovna tak došlo k výměně vrchního vedení North American Aviation.
Během následujících měsíců došlo na rekonstrukci a přestavbu Apolla včetně nového designu poklopu průlezu, který se dal otevřít za tři sekundy. V nové kosmické lodi byly velkou měrou použity nehořlavé materiály, nově konstruovaný elektrický systém, lépe chráněno potrubí, a dokud byla lod' na zemi, měla se používat směs dusíku s kyslíkem.
O mnoho let později komentoval tyto události ředitel letů Chris Kraft: "To, že jsme dopustili, aby se tato nehoda stala, bylo neodpustitelné. Na druhé straně, kdyby k tomu nedošlo, tak bychom se na Měsíc pravděpodobně tenkrát nedostali. Velitelský i lunární modul byly na základě této zkušenosti hodně změněny. Myslím, že s těmi systémy, které jsme měli k dispozici předtím, bychom zažili při zdolávání Měsíce spousty potíží. Ta hrozná zkušenost také přinesla nové řešení a obnovení závazku k dosažení cíle."
Deke Slayton (astronaut, účastník misí programu Apollo) to tenkrát viděl trochu jinak. Reprezentoval piloty, kteří mají letět v kosmické lodi směřující k Měsíci na špičce 250 metrů dlouhého ohně.
"Jsem přesvědčen,"řekl, "že kdyby nebylo Apolla 1, tak bychom padli na hubu mockrát, než by se nám podařilo dostat se na Měsíc, nemluvě o tom, že jsme se tam nemuseli dostat vůbec. Tím jsme narazili na klubko hadů, které nám později mohlo způsobit mnoho nepříjemností. Kousek po kousku bychom všechno opravovali a pravděpodobně by během této cesty vzhůru zařvalo i pár lidí. Až ten požár nás donutil program zastavit a probrat to opravdu pořádně od základů."