ŠEN-ČOU 9 (BOŽSKÁ LOD' 9)

nosná raketa: Čchang-čeng 2F (Long March 2F)
start: 16. června 2012 ve 12:37:21 SELČ
posádka: Ťing Chaj-pcheng (2), velitel
Liou Wang (1), operátor
Liou Jang (1), operátor
V závorkách je uveden dosavadní počet letů do vesmíru včetně této mise
kosmodrom: Ťiou-čchüan (Jiuquan Satellite Launch Center)
trvání letu:
přistání:



Hlavním úkolem mise je spojení lodi ŠEN-ČOU 9 a orbitálního modulu TIANGONG-1. Spojení by měla ručně řídit posádka. Pokud se vše podaří, vstoupí tchajkonauti, jak se v Číně kosmonautům říká, na palubu modulu obíhajícího ve výšce 322 kilometrů nad Zemí. Stráví tam několik dní, během nichž budou provádět vědecké experimenty.

PRVNÍ ČÍŇANKA VE VESMÍRU

Čínskými favoritkami na cestu do vesmíru na palubě lodi ŠEN-ČOU 9 jsou dvaatřicetiletá Wang Ja-pching a o rok starší Liou Jang. Obě ženy působí jako pilotky v čínském letectvu a na let do vesmíru se připravují dva roky. Tyto kandidátky byly vybrány z 15 uchazeček.

VÍTĚZKA LIOU JANG

Náročným kritériím nakonec nejlépe vyhověla 33letá vojenská pilotka a nositelka řádu příkladná pilotka Liou Jang. Vyhrála nad svou sokyní Wang Ja-pching. Ta ale podle svých slov žádnou zášť necítí. "Jako žena se nemohu dočkat letu s ženskou tchajkonautkou," prohlásila Wang Ja-pching a popřála kolegyni hodně štěstí.
Krom toho, že Liou Jang v roce 2010 prokázala rozvahu a um, když se svým strojem přistála, přestože se srazila s hejnem holubů, splnila i všechny další podmínky. Během dvouletého pilotního výcviku byla navíc tak cílevědomá, že se ani jednou nesešla s rodiči, protože podle ní "orlí mláďata nikdy nevzlétnou, dokud zůstávají pod křídly rodiny". "Od počátku mi říkali, že se nijak neliším od tchajkonautů - mužů," říká Liou v dokumentu, který o ní nechala natočit státní televize.
Za tlakem, aby se do kosmu Číňanka vydala, však stál několikaletý lobbing tamních ženských organizací.

VZORNÁ PILOTKA

Liou Jang se narodila 6. října 1978 v Lin-čou v provincii Che-nan. V letech 1997–2001 studovala na vysoké vojenské letecké škole v Čchang-čchunu. Po dokončení studia nastoupila v hodnosti podporučíka k vojenskému dopravnímu letectvu.
V letech 2009–2010 se účastnila pátého výběru čínských tchajkonautů, v březnu 2010 prošla mezi sedm úspěšných vojenských letců, pět mužů a dvě ženy (Liou Jang a Wang Ja-pching), o které byl rozšířen oddíl čínských tchajkonautů. Absolvovala základní kosmonautický výcvik, v březnu 2012 byla jmenována členkou jedné ze dvou posádek určených k letu Šen-čou 9, jejímž dalšími členy byl velitel Ťing Chaj-pcheng a Liou Wang. Dne 15. června byla její posádka oficiálně označena za hlavní. Liou Jang v ní zastává funkci operátora přistávacího modulu, zodpovídá za vědecký program mise.
Liou Jang je vdaná, bezdětná. Je členkou Komunistické strany Číny.

VLASTENKA S PROJEVY

Tchajkonautka Liou Jang je státními médii popisována jako patriotka. Pro komunistickou stranu je důležitá i její údajná záliba v pronášení vlasteneckých projevů.
"Musím toho ve vesmíru hodně stihnout," prohlásila před startem Liou.
"Povedu si o svém pobytu i práci ve vesmíru důkladné záznamy, které pak budu sdílet s veřejností, vědci i budoucími tchajkonauty." Dále uvedla, že se na cestu opravdu těší: „Dřív jsem byla pilotka a létala jsem na obloze, teď jako tchajkonautka poletím dokonce do vesmíru. Je to výš a dál. Přesto jsem připravena a vím, že musím splnit úkol, který mám před sebou. Těším se ale také na to jedinečné prostředí a výhled, kdy budu moci obdivovat krásu Země a můj krásný domov.“


ÚSPĚŠNÝ START

Start rakety Čchang-čeng 2F s posádkou proběhl přesně podle plánu v sobotu 16. června 2012 ve 12:37 SELČ. Další vhodné startovací okno bylo přitom stanoveno pro případ potřeby na 18. června 2012 v 11:43 SELČ. Asi jedenáct minut po startu se kosmická loď na oběžné dráze oddělila od horního stupně nosné rakety a krátce nato se rozevřely panely sluneční baterie. Start proběhl v den 49. výročí letu VALENTINY TĚREŠKOVOVÉ, první ženy ve vesmíru.

AUTOMATICKÉ SPOJENÍ

V pondělí 18. června v 8:07 SELČ se kosmická loď ŠEN-ČOU 9 úspěšně připojila k modulu TIANGONG-1. Spojení probíhalo podle plánu v automatickém režimu za kontroly tchajkonatů z kosmické lodi a pekingského kontrolního střediska. Kosmická loď se k modulu přibližovala rychlostí asi 20,5 cm za sekundu. Po spojení museli tchajkonauti nejdříve otevřít poklop, který vedl do přístupového tunelu s průměrem 79 cm. V 11:22 SELČ tchajkonauti otevřeli průlez a vstoupili na palubu modulu. Z bezpečnostních důvodů byli ve skafandrech. První byl velitel lodi Ťing Chaj-pcheng. Po něm do modulu vlezl druhý mužský člen posádky Liu Wang. Stanice byla i po téměř 9 měsících v kosmu v dobrém stavu a fungovala podle očekávání.
Oba objekty by měly zůstat spojené deset dní. Během nich bude posádka provádět lékařské testy a další pokusy; například bude zkoumat vliv stavu beztíže na biorytmy a pracovní výkon lidí. V modulu ale budou pobývat vždy jen dva tchajkonauti a třetí zůstane v kosmické lodi.






ROZCVIČKA V NEBESKÉM PALÁCI

Liou Jang pravidelně šlape do pedálů na speciálním rotopedu, ale tchajkonauti mají i předepsané cviky, které z nich v beztížném stavu dělají cirkusové artisty. Cílem je udržet je v kondici, protože případné oslabení organismu by mohlo mít negativní vliv na jejich rozhodování v kritických situacích.
Podobně jako tomu bylo u desítek astronautů především amerických a ruských, jsou tchajkonauti i sami sobě pokusnými exempláři a předměty studia vlivu vesmíru na lidský organismus. I z pozemního řídícího centra sledují nejen hodnoty informující o metabolismu, krevním oběhu, ale také o psychickém rozpoložení.
Orbitální stanice, na které mají strávit dva týdny, oběhne Zemi jednou za 90 minut, takže tchajkonauti zažívají mnohem rychlejší "střídání" dne a noci. Posádka se však musí řídit denními cykly na Zemi.
Nebeský palác je také speciálně upraven pro pobyt ženy palubě. "Přestože modul má vnitřní rozlohu 15 metrů krychlových, Liou Jang bude mít vlastní toaletu a zvukotěsnou ložnici, která by měla přispět k ochraně jejího soukromí," uvedl Pchang Č'-chao, výzkumný pracovník čínské akademie vesmírných technologií. "Bude se moci také omývat houbou a bude mít k dispozici větší příděl vody než její mužští kolegové. Dokonce si do kosmu mohla vzít nějaké speciální kosmetické přípravky," dodal.

MANUÁLNÍ SPOJENÍ

"Během výcviku jsme provedli přes 1500 simulací, takže jsme si potřebné techniky a dovednosti dokonale osvojili. Čína má prvotřídní technologie i tchajkonauty a proto jsem si jistý, že spojení zvládneme," tvrdil před spojením palubní inženýr Liou Wang.
V neděli 24. června 2012 v 05:09 SELČ se tchajkonauti s lodí ŠEN-ČOU 9 odpojili od modulu, odletěli do vzdálenosti cca 300 metrů a pak zahájili opětovné přibližování k modulu. Od vzdálenosti 140 metrů bylo přibližování řízeno ručně (řídil Wang Liu) a v 06:48 SELČ se loď znovu připojila k modulu TIANGONG-1. Manévr opět živě přenášela i čínská televize. Posádka pak pracovala v modulu až do 28. června 2012. V ten den v 03:22 SELČ se ŠEN-ČOU 9 odpojila od stanice, ale zůstala ještě na oběžné dráze.

ÚSPĚŠNÉ PŘISTÁNÍ

Vesmírná loď se tříčlennou posádkou přistála 29. června 2012 v 04:03 SELČ v místě o souřadnicích 42,267° s.š. a 111,295° v.d. v pusté oblasti tzv. vnitřního Mongolska. Přistávací modul při dopadu na zem vynesl do vzduchu mračno prachu a zůstal ležet na boku. Zhruba hodinu po přistání byla trojice tchajkonautů vynesena z modulu. Všichni tři se zdáli být v pořádku, usmívali se a mávali do televizních kamer.
"Tchien-kung 1, náš domov ve vesmíru, byl pohodlný a příjemný. Jsem hrdá na svou zemi," řekla v televizním rozhovoru po přistání třiatřicetiletá důstojnice letectva Liou Jang. Velitel čínského vesmírného programu Čchang Wan-čchuan označil misi za naprosto úspěšnou. Let vesmírné lodi Šen-čou 9 pochválil i čínský premiér Wen Ťia-pao, podle kterého se podařilo dosáhnout významného pokroku v kosmickém programu.

ČTĚTE TAKÉ:

TIANGONG-1


Externí odkazy

Šen-čou 9 na stránkách diskuzního fóra NASASPACEFLIGHT.COM

Šen-čou 9 na stránkách ORBITER - FORUM.COM