:::: TIANGONG-1 ::::

TIANGONG-1 (NEBESKÝ PALÁC)

start: 29. září 2011 v 15:16:03 SELČ
nosná raketa: Čchang-čeng 2FT1 (CZ-2FT1)
posádka: až 3 lidé

kosmodrom: Ťiou-čchüan (Jiuquan Satellite Launch Center)
vzletová rampa: South Launch Site (Jiuquan Launch Area 4)
hmotnost modulu: 8500kg

Tiangong-1 je čínský kosmický modul, na kterém se bude ověřovat technologie pro stavbu budoucí orbitální stanice. Sloužit bude především k ověření bezpečnosti a spolehlivosti spojení se zásobovacími loděmi.

Celková hmotnost modulu je 8,5 tuny, což je na samé hranici nosnosti rakety CZ-2FT1 na nízkou oběžnou dráhu. Podle oficiálních informací se předpokládá, že tento modul zůstane dva roky na oběžné dráze. To však předpokládá průběžnou korekci dráhy modulu.
Hlavním úkolem bude setkávání s loděmi Šen-čou, zabezpečení normálních životních a pracovních podmínek taikonautů alespoň v kratších časových periodách, biologicko-medikální experimenty, atd. Mluvčí programu Wang Čao-jao uvedl, že vědci vyvíjejí technologie, jež by taikonautům umožnily zůstat ve vesmíru alespoň 20 dní a zajistily bezpečnou dopravu zásob.
První taková, ještě nepilotovaná kosmická loď Šen-čou 8, bude vypuštěna do konce letošního roku. Má sloužit při rozpracování technologie spojení kosmických systémů nezbytného pro vytvoření čínské kosmické stanice. Lze předpokládat, že roku 2012 se s Tiangong-1 setkají ještě pilotované Šen-čou 9 a Šen-čou 10. V roce 2013 bude Tiangong-1 sloužit za cíl ještě dalším výpravám s dosud nejasnými cíli.

NEBESKÝ "PALÁC"

Délka "paláce" je 10,4 metru, max. průměr trupu 3,35 metru, hmotnost přibližně 8500 kg, životnost 2 roky. Nebeský palác tvoří dva úseky:

experimentální úsek SYC (shiyan cang = š'-jen cchang)

služební úsek ZYC (ziyuan cang = c'-jüan cchang)

SYC

V přední části modulu je androgynní stykovací systém APAS-89, podobný těm, jaké byly na stanici MIR.

Tato část modulu je vybavena kompletním funkčním systémem zabezpečení životních podmínek, schopným zajišťovat pobyt dvou až tří taikonautů po dobu několika týdnů. V úseku je umístěno univerzální komunikační zařízení pro zajištění zvukového a obrazového spojení osádky s řídicím střediskem, cvičební zařízení pro udržení fyzické kondice osádky, prostředky pro zábavu a oddech osádky, zásoby potravin a pitné vody, kyslíku a vzduchu pro doplňování atmosféry. Obytný objem v hermetizované části pro taikonauty je 15 m3 a obsahuje mimo jiné dvě spací kóje.

ZYC

Služební úsek ZYC válcového tvaru o menším průměru nese dvojici rozkládacích křídel fotovoltaických baterií polotuhé konstrukce, zajišťujících dodávku elektrického proudu a dobíjejících akumulátorové NiMH baterie, regulační a rozvodný energetický systém pracující s napětím 100 V, telemetrický, povelový a řídicí systém, termoregulační systém a pohonný systém pro korekce dráhy. Osou úseku ZYC prochází tunel, umožňující přístup osádky do zadní části modulu.
Na modulu jsou umístěna blíže nespecifikovaná experimentální zařízení pracující v automatickém režimu. Pro spojení s řídicím střediskem se využívají kromě pozemních stanic a námořních sledovacích lodí též stacionární sledovací a retranslační družice typu TL (Tchien-lien).

ODLOŽENÝ START

V neděli 25. září 2011 proběhlo na rampě kosmodromu Ťiou-čchüan (Jiuquan) v provincii Gansu zkušební odpočítávání TG-1/CZ-2FT1 ke startu. V pondělí 26. září zahájili technici na rampě přípravy k plnění nádrží nosné rakety CZ-2FT1 pohonnými látkami.
Ještě týž den ale Cui Jijun, šéf Čínského střediska pro vypouštění družic Jiuquan, v rozhovoru pro novináře řekl, že ke startu TG-1/CZ-2FT1 dojde 29. nebo 30. září. Původní termín startu byl 27. září, ale meteorologové na tento termín hlásí silný vítr.

NEBESKÝ PALÁC ODSTARTOVAL

Raketa Dlouhý pochod (CZ-2FT1) úspěšně odstartovala ze základny v Ťiou-čchüan v poušti Gobi na severozápadě Číny ve čtvrtek 29. září v 15:16:03 SELČ. V 15:24 SELČ proběhlo navedení na výchozí dráhu a v 15:26 došlo k oddělění modulu Tiangong-1 od 2. stupně nosné rakety. V 15:28 SELČ došlo k vyklopení antén a rozložení panelů křídel fotovoltaických baterií. V 15:36 SELČ řídicí středisko BACCC (Beijing Aerospace Command & Control Center) oznámilo, že se modul nachází na stabilní oběžné dráze.

VELKÁ ÚDÁLOST

Vypuštění modulu Tiangong-1 do vesmíru se zúčastnil i čínský premiér Wen Ťia-pao. Start na dálku z Pekingu pozoroval podle agentury Sin-chua i čínský prezident Chu Ťin-tchao. Původně měl čínský modul do vesmíru odstartovat již koncem loňského roku. V březnu 2010 však start odložili na první polovinu roku 2011 a čínské ministerstvo obrany začátkem tohoto roku misi pro technické problémy opět přesunulo. Pro Čínu je tato událost nesmírně důležitá a místní média jí věnují velkou pozornost, přičemž ji často označují jako jeden z milníků země.

POLOHA STANICE TIANGONG-1

ŠEN-ČOU 8

Šen-čou 8 (Božská loď 8) odstartovala z kosmodromu Ťiou-čchüan v severozápadní provincii Kan-su v pondělí 31. října 2011 hodinu před půlnocí SEČ. Na orbitu ji vynesla nosná raketa Čchang Čeng 2F (Dlouhý pochod 2F). Cílem letu byl čínský testovací modul TIANGONG-1, se kterým se také Šen-čou 8 ve středu 2. listopadu v 18:29 SEČ ve výšce 343 kilometrů nad Zemí úspěšně spojila.
Zakotvení, které nedoprovázely žádné problémy, přenášela v přímém přenosu čínská státní televize. Loď bude u modulu zakotvena zhruba 12 dní. Pak se odpojí, aby se později s modulem znovu spojila.
"Příští rok chystáme mise vesmírných lodí Šen-čou 9 a 10, které rovněž otestují setkání s modulem Tiangong-1 a ukotvení," sdělila tisková mluvčí čínského projektu letu Wu Ping.
"Podle plánů bude nejméně jeden z těchto dvou letů pilotovaný," dodala Wu Ping s tím, že taikonauti již byli vybráni a že jsou mezi nimi dvě ženy.
Spojení dvou vesmírných plavidel je nesmírně obtížné, protože jejich rychlost na oběžné dráze Země dosahuje 28.000 kilometrů v hodině. "Je poměrně složité a riskantní spojit dvě plavidla letící vysokou rychlostí na oběžné dráze, možná odchylka je pouze 20 centimetrů," konstatovala Wu Ping.

POPIS LETU

Pro navedení obou lodí a jejich spojení byl využit radar a optické senzory. Poslední část spojení byla zachycena na videu. "Božskou loď" poté u modulu "Nebeský palác" zachytilo dvanáct háků. „Po společném letu trvajícím 12 dnů, se od sebe zase oddělí," uvedl profesor Jang Jü-kuang z Čínské korporace pro vědu a aerokosmický průmysl a dodal: „Pak se Šen-čou 8 vzdálí na 140 metrů a opět se spojí. Ve spojení poletí dva dny. Pak se vzdálí na pět kilometrů, což je bezpečná vzdálenost.“ Nakonec se návratový modul vrátí na Zemi. Snést by se měl v poslední fázi na padácích. Na palubě má i experimentální Simbox s rybou, rostlinami, červy, bakteriemi a rakovinnými buňkami, které vyslal na oběžnou dráhu německý úřad pro vesmír DLR. Ten s Číňany úzce spolupracuje. Německý profesor Jan Wörner spojení ocenil: „Je to velký okamžik pro čínské vesmírné aktivity.“