STS 132

start: 14. května 2010 v 18:20:09 UTC
raketoplán: Atlantis
posádka: Ken Ham, Garrett Reisman, Stephen Bowen,
Michael Good, Tony Antonelli, Piers Sellers
kosmodrom: Kennedyho vesmírné středisko, Florida
vzletová rampa: LC-39A
přistání: 26. května ve 12:49:00 UTC
trvání letu: 11 dní 18 hodin 29 minut a 9 sekund

Cílem této 12ti denní mise je dopravení a instalace ruského modulu MRM-1 (Mini Research Module 1) nazývaného též Rassvět na ISS. Posádka raketoplánu také provede výměnu baterií jednoho ze segmentů se solárními panely kosmické stanice.

POSLEDNÍ MISE RAKETOPLÁNU ATLANTIS


První mise raketoplánu Atlantis (STS-51-J) se uskutečnila ve dnech 3. – 7. října 1985 a byla to jedna z celkem pěti misí raketoplánu, které měly tajné vojenské poslání. Od té doby získal Atlantis mnohá prvenství: roku 1989 vypustil při dvou misích do kosmu dvě známé meziplanetární sondy: Magellan k Venuši a Galileo k Jupiteru, v roce 1995 se stal prvním raketoplánem, který se připojil ke kosmické stanici MIR, v roce 2009 byl posledním, který se vydal k Hubbleovu kosmickému dalekohledu (mise STS-129).
Od listopadu 1997 do července 1999 procházel Atlantis rekonstrukcí, při které bylo provedeno okolo 165 modifikací.
Poslední mise (STS-132) bude mít civilní charakter a jak již bylo napsáno pomůže při dostavbě stanice ISS.
Jméno Atlantis dostal raketoplán po první americké oceánografické lodi, dvoustěžňové plachetnici, kterou v letech 1930 až 1966 provozoval institut Woods Hole Oceanographic.



MRM-1 ALIAS RASSVĚT (ÚSVIT)

MRM-1 poskytne na palubě ISS nový prostor pro skladování věcí, a také přistávací port pro ruské lodě SOJUZ, Progress nebo evropské ATV. Ruský modul je přes 7 metrů dlouhý, asi 7,7 tun těžký a měl by být připevněn k modulu Zarja robotickou paží během 5. letového dne.
Modul Rassvět je identickým dvojčetem modulu MRM-2 Poisk, který se stal součástí ISS v listopadu 2009 (vypuštěn byl pomocí rakety Sojuz). Rassvět bude při startu obsahovat také asi 3 tuny nákladu, který bude upevněn vevnitř i zvenčí modulu.

HLADKÝ START ATLANTISU

Raketoplán Atlantis se hladce vydal ke své poslední cestě do vesmíru v 18:20:09 UTC a z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě se naposledy ozvala slova „zero and liftoff of the space shuttle atlantis…..“.

KUS DŘEVA Z JABLONĚ, POD KTEROU SEDÁVAL ISAAC NEWTON

Každý z astronautů si s sebou do vesmíru veze malý balíček s osobními věcmi. Kus dřeva z jabloně, pod kterou sedával Isaac Newton, díky P. Sellersovi zamířila do vesmíru.
Piers Sellers v roce 1991 přijal americké občanství, aby se mohl stát astronautem NASA, ale na svou rodnou zemi nezapomněl. V pátek 14. května na palubě raketoplánu Atlantis odstartoval k ISS a má s sebou deseticentimetrový kousek dřeva z památné jabloně, která stále roste v anglickém Woolsthorpu - Newtonově rodišti. Sellersův počin je součástí oslav 350. výročí založení britské Královské společnosti, v jejímž čele Newton nějakou dobu stál. Kousek dřeva bude po návratu z kosmu ještě cennějším exponátem nejrůznějších výstav než dosud. Astronaut nechá dřívko volně vznášet v prostorách stanice. "Experiment" bude demonstrovat platnost prvního z Newtonových pohybových zákonů, který říká, že pokud na těleso nepůsobí žádné vnější síly nebo výslednice sil je nulová, těleso setrvává v klidu nebo v rovnoměrném přímočarém pohybu.
"Sir Isaac by byl potěšen, kdyby to mohl vidět, protože by spatřil důkaz toho, že jeho první pohybový zákon platí," řekl britským novinářům Piers Sellers.

PŘISTÁNÍ U ISS

Raketoplán při závěrečném přibližování ke stanici provedl obrat, takže osazenstvo ISS mohlo pořídit na 400 snímků povrchu stroje ze všech stran kvůli plánovaným kontrolám. Přistávací manévr trval hodinu a nakonec raketoplán zakotvil v neděli 16.05.2010 v 16:28 SELČ u stanice ve výšce 354 kilometry nad Jižním Pacifikem.
Astronauti chtěli už v sobotu provést kontrolu lodi, ale zabránil jim v tom zaseknutý kabel. Ten se budou snažit uvolnit při výstupech do vesmírného prostoru v následujícím týdnu. Posádku čeká i kontrola ochranného keramického obkladu raketoplánu kvůli zjištění, zda nebyl při startu poškozen. Jeho porušení by mohlo zkomplikovat průchod atmosférou při jeho návratu.

PRVNÍ EVA

. Čtvrtý letový den, 17.05.2010, vystoupili do volného vesmíru astronauti Garrett Reisman a Stephen Bowen. Částečný výpadek proudu na ISS krátce přerušil výstup, protože náhle přestal fungovat hlavní řídící a kontrolní počítač. Jeho úlohu převzal záložní počítač, ale některá další zařízení zůstala dočasně bez elektřiny, a to včetně videomonitorů používaných astronauty k ovládání robotické paže. Za necelých 30 minut se vše vrátilo k normálu. Dnešní vesmírnou procházku řídil uvnitř stanice pilot raketoplánu Atlantis Dominic Antonelli. Pomáhal i další člen posádky Atlantis Piers Sellers, který ovládá robotickou paži ISS. S její pomocí se přesouvají potřebná zařízení či osoby, jako tomu bylo dnes u Reismana.
"Myslím, že nyní jsem nejvyšší osobou tady kolem," radoval se Reisman z výšky robotické paže v době výstupu.
Reisman uvolnil talířovou anténu z přepravního modulu, v němž ji Atlantis vynesl na oběžnou dráhu. Poté přesunul zařízení k místu jeho zapojení. Bowen k anténě, která slouží ISS pro spojení se Zemí, připojil napájecí a datové kabely. Nakonec oba kosmonauti ještě připevnili tepelný štít a odstranili zařízení pro aretaci antény. Po zapojení antény se oba astronauti přesunuli ke kanadskému robotickému ramenu Dextre, které je upevněno na modulu Destiny. Bowen s Reismanem zde připevnili k ramenu náhradní díly, které Atlantis přivezl. Posledním dnešním úkolem Bowena s Reismanem bylo odpojit kontakty od šesti baterií na ISS. Vlastní výměnu baterií obstarají kosmonauti během dalších dvou výstupů do vesmíru. Během nich by také měli uvolnit zaseknutý kabel, který znemožnil kontrolu tepelného štítu raketoplánu před jeho nedělním připojením k ISS.

RASSVĚT ÚSPĚŠNĚ PŘIPOJEN K ISS

5. letový den byl Rassvět byl vyzdvižen z nákladového prostoru raketoplánu a po přenesení pomocí manipulátoru SSRMS připojen ke spodnímu uzlu modulu Zarja.

DRUHÁ EVA

Astronauti Stephen Bowen a Michael Good za sedm hodin dlouhý vesmírný výstup především vyměnili čtyři ze šesti baterií Mezinárodní vesmírné stanice. Tyto baterie zajišťují zásobování stanice elektrickou energií během přeletů nad neosvětlenou polokoulí a mají vydržet cca. 6 let. Měněné baterie už tři roky přesluhují - patří mezi první vynesené na ISS - do kosmu se dostaly už v listopadu 2000. Každá z těchto baterií se skládá ze 76 nikl-vodíkových článků a její váha je zhruba 166 kilogramů.
Astronauti dále uvolnili zaseknutý kabel, který znemožnil manipulaci s infračervenou kamerou na raketoplánu. V nastaveném čase upravili fixaci antény ISS utažením šroubů.

MODUL RASSVĚT BYL ZPŘÍSTUPNĚN

Ve čtvrtek 20. května 2010 proběhlo první zpřístupnění vnitřního prostoru nově nainstalovaného ruského modulu Rassvět. Kolem poledne byly zahájeny testy těsnosti spojení mezi jádrem ruské části orbitální stanice ISS Zarja a modulem Rassvět. Po dokončení testů dostali astronauti povolení otevřít průlezy do nového modulu, což se stalo ve 12.52 našeho času. Obytný prostor orbitální stanice ISS se v tu chvíli rozrostl o necelých 6 metrů kubických prostoru.
Modul ale museli astronauti znovu uzamknout poté, co se uvnitř objevily poletující kovové piliny. Řídicí středisko doufá, že je odstraní pračka vzduchu.

TŘETÍ EVA

Astronauti z raketoplánu Atlantis se v pátek po 19:00 SELČ vrátili na Mezinárodní vesmírnou stanici ze svého třetího a posledního výstupu do volného kosmu. Předtím dokončili výměnu baterií orbitálního komplexu a přepravili na ISS zbytek vybavení, které raketoplán přivezl. Garrett Reisman a Michael Good, strávili ve volném prostoru šest hodin a 46 minut.
Jejich hlavním úkolem byla výměna zbývajících dvou ze šesti baterií. Původní deset let staré baterie byly naloženy do útrob raketoplánu a budou dopraveny zpět na Zemi. Astronauti také na ISS přemístili speciální upevňovací zařízení, které bude nainstalováno později a má ulehčit manipulaci s robotickým ramenem ISS. Při pátečním pobytu ve volném prostoru byl také nainstalován nový kabel chladícího systému a provedeny drobné úpravy a konfigurace.

LOUČENÍ POSÁDEK

Posádka raketoplánu se desátý den letu rozloučila se svými kolegy z personálu kosmické stanice. Poslední hodiny, které posádka raketoplánu Atlantis trávila na stanici ISS, byly ve znamení příprav na odlet a poté samotného odletu. Po sbalení posledních věcí k odletu a přípravě systémů raketoplánu se obě posádky shromáždily v modulu Kibo pro tradiční společnou tiskovou konferenci. 12 astronautů při ní odpovídalo na otázky novinářů z USA a Japonska. Po tiskové konferenci posádky společně poobědvaly a poté přišel čas rozloučení. K tomu se astronauti přesunuli do modulu Harmony, ke kterému byl připojen raketoplán a slovo si vzal velitel stanice Oleg Kotov: "Přišel čas, kdy musíme říct sbohem našim přátelům, našim kolegům, excelentní posádce raketoplánu Atlantis, která odvedla excelentní práci - provedla tři kosmické výstupy, instalovala nový ruský modul, pobavila se, užila si život na stanici a práci ve vesmíru."
Posádka raketoplánu se poté odebrala do jeho útrob a za asi půl hodiny byly uzavřeny poklopy mezi stanicí a orbiterem. K odpojení raketoplánu od ISS došlo za necelé tři hodiny, v 17:22 SELČ. Řízení raketoplánu převzal pilot Tony Antonelli, vzdálil se asi 120 metrů od komplexu a provedl tradiční inspekční oblet stanice, během kterého posádka raketoplánu dokumentovala stav ISS. Po dokončení obletu, zhruba 75 minut po odpojení od stanice, zapálil Antonelli motory raketoplánu, čímž se Atlantis od stanice během dalšího půl-obletu výrazně vzdálil. Za dalších 30 minut došlo ke druhému separačnímu manévru, díky němuž Atlantis opustil okolí stanice ISS.

SYMBOLICKÉ ROZLOUČENÍ S ATLANTISEM

V úterý se šestičlenná posádka Atlantius symbolicky se svým raketoplánem rozloučila. Velitel Kenneth Ham na palubě rozvinul stejnou americkou vlajku, jakou raketoplán vynesl do vesmíru už při svém prvním startu v roce 1985.
"Raketoplán mnoha z nás dobře sloužil. Těšíme se, že ho dopravíme domů v pořádku a jednoho dne ho zpátky na Zemi znovu navštívíme," řekl astronaut Michael Good, který na palubě Atlantisu letěl loni i k Hubbleovu vesmírnému teleskopu. Za celou posádku poté poděkoval technikům, kteří raketoplán udržovali v provozu.

POSLEDNÍ PŘISTÁNÍ

Na ukončení 132. mise v rámci amerického programu raketoplánů bylo do blízkosti přistávací plochy přizváno 1200 hostů. Zaměstnanci vesmírného střediska měli na oblečení připnuty bílé stuhy s nápisem Atlantis a zlatě vyraženým obrázkem stroje.
Dvě minuty před přistáním o sobě dal raketoplán vědět dvojitým akustickým třeskem. Raketoplán na Floridu nalétával přes středoamerickou Nikaraguu a Kubu. "Bylo to opravdu dojemné," hlásilo řídící centrum po dosednutí raketoplánu.
"Byla to skvělá kariéra," řekl o Atlantisu člen řídícího týmu letů raketoplánů Mike Moses, kterého cituje agentura Reuters. "Určitě ji oslavíme," ujistil.
Technici vesmírné agentury teď zakoušejí nejen nostalgii, ale také úlevu. Mnozí z nich upozorňovali, že některé klíčové díly Atlantisu překročily plánovanou dobu životnosti a měly být dávno vyměněny. Jak již bylo dříve napsáno Atlantis podstoupil 165 modifikací a úprav. Avšak leckdy to bylo jen "látání děr". Pokud by Atlantis byl automobil, patrně by mu inspektoři odebrali technický průkaz a byl by sešrotován. Ve vesmíru však silniční pravidla neplatí.
Atlantis, který ve vesmíru urazil 190 milionů kilometrů, nelétá na plný výkon. Před pěti lety například překročily plánovanou životnost nádrže na helium a dusík a technici varovali, že nemohou ručit za to, že při plném výkonu se neroztrhnou nebo dokonce nevybuchnou, což by mohlo mít fatální důsledky.
Firma, která nádrže sloužící k tlakování paliva vyrobila, už neexistuje. NASA tedy měla zadat výrobu nových nádrží jiné společnosti, odzkoušet je a teprve poté Atlantis postavit na rampu. To je však nákladná a zdlouhavá procedura. Vedení vesmírné agentury proto uvažovalo o tom, že Atlantis natrvalo zaparkuje v hangáru a bude ho používat jako zdroj náhradních dílů pro zbývající dvě lodě - Discovery a Endeavour. Nakonec však NASA dospěla k tomu, že dva raketoplány by plán zbývajících misí nezvládly. A tak povolala Atlantis zpět do služby.
Rozhodla ale, že palivo bude během příprav k letu tlakováno pouze na 80 procent, aby se snížilo riziko výbuchu nádrží. Až krátce před startem bude stlačeno na 100 procent. V té chvíli však musí z okolí rampy zmizet všechen pozemní personál – pro případ exploze. Astronauti přirozeně kabinu opustit nemohou.
Vše ale dobře dopadlo, Atlantis nám při startu nevybouchnul ani neshořel při návratu z oběžné dráhy, je zpátky na Zemi a teď ho čeká ještě záložní pohotovost. Na podzim by totiž naposledy měli vyrazit do kosmu jeho bratříčci Discovery a Endeavour. Atlantis bude strojům krýt záda, pokud by se ocitly na oběžné dráze v úzkých.