![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() Lod' Mark II byla samostatným vývojovým článkem, nezávislým na tom, zda se projekt APOLLO uskuteční, či nikoli. Velký tlak ze strany NASA, který vycházel z iniciativy prezidenta Kennedyho, vedl k tomu, že vývoj lodi Mark II se nakonec stal významným příspěvkem i oporou pro celý projekt Apollo. Nejužší vedení NASA podrobně prostudovalo všechny Chamberlinovy návrhy a nakonec byl schválen projekt, jehož hlavním cílem byl vývoj techniky setkání a spojení na oběžné dráze, dlouhodobé lety, řízené přistání na Zemi i výcvik kosmonautů pro ještě náročnější úkoly v programu Apollo. Nový projekt měl stát více než 500 milionů dolarů. V prosinci 1961 byl v Houstonu představen Robertem Gilruthem netrpělivé novinářské veřejnosti. Bylo to několik týdnů předtím, než dostal své oficiální pojmenování Gemini - Blíženci. Pojmenování bylo příznačné pro cíle programu letů dvoumístných kosmických lodí a setkávání a spojování dvou kosmických objektů na oběžné dráze kolem Země. Dvoumístná kosmická lod' Gemini byla mnohem složitějším výtvorem než původně navrhovaný modifikovaný Mark II/Mercury. Vnější vzhled její pilotní návratové kabiny sice vzdáleně prozrazoval otcovství Mercury, avšak kosmická lod' jako taková byla od základu nová. V lodi Gemini byly jednotlivé systémy soustředěny v modulech a umístěny v přístupných sadách. Vše mělo své přesné místo. ![]() Při vývoji i výrobě kosmické lodi Gemini se neobjevily žádné větší problémy, jaké naopak pronásledovali vývoj nosné rakety Titan i objektu Agena, se kterým měli astronauti v kabině Gemini nacvičovat spojení na oběžné dráze. Přesto nebyl vývoj lodi nikterak jednoduchý, zejména proto, že do konstrukce byly začleněny zcela nové systémy. Pro dlouhodobé lety byla limitujícím faktorem nejen zásoba kyslíku, vody a potravin, ale také kapacita zdrojů elektrické energie. Řešení se našlo ve vývoji palivových článků, které na základě reakce vodíku s kyslíkem dodávaly elektrickou energii i vodu. Vzhledem k potížím s vývojem však první lety Gemini probíhaly ještě s klasickými bateriemi. ![]() Nakonec však pouze několik dnů před startem první pilotované výpravy GEMINI 3 se podařilo získat schválení sedaček pro jejich použití při kosmickém letu. GEMINI 3 GEMINI 4 GEMINI 5 GEMINI 6 GEMINI 7 GEMINI 8 GEMINI 9 GEMINI 10 GEMINI 11 GEMINI 12 ODKAZ GEMINI Celý program především zpočátku často až rozpačitě klopýtal a jeden čas byl dokonce označován za pouhý "dodatečný nápad", aby se však nakonec stal vynikajícím příspěvkem pro další rozvoj programu Apollo. Celkové náklady na program Gemini (1 miliarda a 147 milionů dolarů) dosáhly nakonec dvojnásobku původních odhadů, ale nakonec vlastně nedošlo na nepoměrně vyšší částku, o níž jeden čas hovořili věční pesimisté. |
![]() |
![]() |
![]() |
Pilotované lety | Rakety | Raketoplány | Sondy | Kosmodromy | Kosmonauti
2007 © KOSMONAUTIKA.CZ Všechna práva vyhrazena. Designed by František Zajíček |