Americký prezident John F. Kennedy pronesl 25. května 1961 na adresu kongresu celkem jedenatřicet slov, které nakonec vedla k jedné z největších událostí v historii lidstva:
"I believe that this nation should commit itself to achieving the goal, before this decade is out, of landingna man on the moon and returing him safely to the Earth."
(Věřím, že tento národ si může vytyčit za cíl přistání člověka na Měsíci a jeho bezpečný návrat na Zemi před koncem tohoto desetiletí.)

A tak vyslovil prezident Kennedy výzvu. Bylo to přitom v době, kdy měla NASA na svém kontě pouze jeden suborbitální let Alana Sheparda MERCURY 3.
Po prvních třech nepilotovaných letech programu Apollo (v chronologickém pořadí AS 201, AS 203 a AS 202) byl na 21.února 1967 plánován první pilotovaný let s kódovým označením AS 204. Při jednom z posledních komplexních testů před startem došlo k tragickému požáru lodi a posádka třech kosmonautů uhořela. Ačkoli se nepodívali na oběžnou dráhu byl tento test přejmenován na APOLLO 1. NASA musela celý program, hlavně co se týká kvality zrevidovat, což přineslo zdržení a vrátilo Sovětský svaz do hry v souboji o prvního člověka na Měsíci.
Prvním startem po tragickém Apollu 1 byla úspěšná premiéra mamutí rakety Saturn V, pojmenovaná jako APOLLO 4. Při misi APOLLA 5 byl vyzkoušen lunární modul na oběžné dráze, zatím stále ještě v bezpilotním režimu. Neúspěšná simulace návratu APOLLA 6 druhou kosmickou rychlostí byla poslední bezpilotní expedicí. APOLLO 7 bylo prvním pilotovaným testem programu Apollo. Cílem byla prověrka lodi, složené z velitelského a pomocného modulu. Postupně byly vyzkoušeny všechny manévry, potřebné pro let k Měsíci, testovány nové skafandry a uskutečněno sedm přímých TV přenosů. APOLLO 8 bylo prvním letem člověka k Měsíci. Komplexní prověrka úplné kosmické lodi se všemi plně vybavenými moduly, tentokrát ještě na dráze kolem Země proběhla při misi APOLLO 9. APOLLO 10 bylo generální zkouškou na přistání na Měsíci. Závěrečné testy kompletní lodi proběhly na oběžné dráze Měsíce.
Při APOLLU 11 došlo k prvnímu přistání pozemšťanů na jiném kosmickém tělese.

ODKAZ APOLLA

Ředitel NASA James Webb odhadoval náklady na přistání lidí na Měsíci na 25 miliard dolarů a byl ve své předpovědi poměrně přesný. Celkem do svého ukončení přišel měsíční program na 23,85 miliardy dolarů. Každý ekonomicky činný daňový poplatník přispěl na Apollo ročně 25 dolary, což ale nebyla nijak závratná suma. Podle statistických údajů vydával víc třeba za kosmetiku. U příležitosti 30. výročí přistání na Měsíci ekonomové spočítali, že investice do programu Apollo přinesly během čtvrt století kolem 350 miliard dolarů za využití nových technologií a vědeckých poznatků v praxi. Celkově lze tedy říci, že za každý investovaný dolar se vrátilo dolarů 15. A to už je docela slušný výdělek!
Potřeby NASA a lunárnáho programu zajišťovalo asi 400 000 Američanů, pomáhaly university a přibližně 20 000 nejrůznějších společností. Astronauti přivezli na Zemi celkem 381,7 kilogramů měsíčních hornin a více než 30 000 fotografií, nahráli 20 000 cívek magnetofonových pásků a na povrchu Měsíce rozmístili šest automatických stanic ALSEP (Apollo Lunar Surface Experiment Package) napájených radioizotopickými generátory, jejichž činnost byla ukončena jednorázovým povelem ze Země dne 1. října 1977. Důvod? Jednoduchý, peníze.
Peníze byly i příčinou podstatného okleštění celého programu Apollo. Plánované tři výpravy Apolla 18-20 byly zrušeny a představitelé NASA hledali nový významný program pro budoucnost.
Technika projektu Apollo měla být používána i pro další úkoly. Jenže z plánovaného programu Apollo Applications se realizovalo jen torzo v podobě první americké orbitální stanice SKYLAB (1973-74) a poslední let Apolla se uskutečnil v rámci společného projektu SOJUZ-APOLLO.

MĚSÍČNÍ STROJE